Parfémová NEJ roku 2020

Poslední dny roku 2020 svádějí k ohlédnutí se zpět za uplynulými měsíci. A tak bych ráda (stejně jako v loňském článku Parfémová NEJ roku 2019) tady teď shrnula svůj voňavý rok. Aby se mi lépe psalo, zapálila jsem si svíčky z IKEA. Druhou várku jsem si dnes jela osobně vyzvednout přes "okýnko", když už je zase zavřeno.

Bohužel ta nejskvělejší věc na parfémovém světě, (jíž jsem si vloni užila do sytosti a s radostí na ni teď vzpomínám), nám byla letos kvůli koronaviru odepřena - a to osobní setkání s fanoušky parfémů. Jedinou takovou menší potkávací akci jsem v roce 2020 absolvovala pouze v Doteku Slunce na uvedení značky Essential Parfums. Následné dva měsíce izolace na home office mi pak svými pozitivními vibracemi zpříjemňovaly jejich Divine Vanille a Orange X Santal.

Velmi vítanou náplastí na pocit odloučení od skutečného světa bylo pro mne virtuální setkání s inspirativní Terezou Královou, při psaní článku o jejích vychytaných mýdlech - Terapie mýdlem - ONWA soap.

Parfumerie nebyly letos přístupné na dlouho. A tak mi pomohly (s orientací v novinkách letošního mainstreamu) debaty na Arome a Parfumanii, které mi suplovaly skutečná parfémová setkání (díky všem přispěvatelkám za skvělé recenze i parfémová povídání). Přesto - v parfumeriích bída! Vlastně mne více zaujala pouze Rose Prick (Tom Ford) - svojí "divností". Po jejím vyzkoušení jsem si bez rozmyšlení poznamenala: "Autonehoda. Růže růžová, přepudrovaná na bílo. Polámaný stonek, totálně, růžové lístky kolem rozházené. Masakr. Krev sice neteče, ani slané slzy. Drží bolest v sobě. Ale nedaří se jí to úplně, trochu kyselých krůpějí místo slz. Někdo se pokouší rozlámanou růži zafačovat starými elastickými zteřelými obvazy a možná si zvrácené představuje, jak k tomu používá gumová škrtidla. Je tak bezmocná. Z rádia vybouraného auta hraje nějaká hardrocková písnička a kolemjdoucí si pobrukuji její melodii... To je drsný. Ne ta vůně, ale to, co mě k ní napadá. :O". Další Fordův počin roku 2020 - Bitter Peach už se mi vyzkoušet bohužel nepodařilo.

V niche parfémovém rybníčku mne nezklamala moje oblíbená značka Une Nuit Nomade. Novinka Nothing but Sea and Sky opět rozehrála moji představivost. Potěšilo mne i zařazení do prodeje roztomilých menších kabelkových balení. Bohužel vím, že na letošek měli nachystané uvedení novinek dvou, ale kvůli pandemii to nevyšlo. Nezbývá, než si počkat na příští rok.

Nad očekávání mne okouzlila letošní fialkovo-karafiátková novinka od Hirama Greena - Vivacious a naprosto jsem podlehla vanilkovému kouzlu loňské novinky Ani (Nishane).

Také mi letos velikou radost udělalo získání dvou již ukončených vůní - John Galliano EdP (John Galliano) a původní Ivoire (Balmain). Ani jsem nedoufala, že mi kdy budou zdobit poličku.

Závěr mého parfémového roku 2020 se nesl ve znamení značky Guerlain. Byla jsem velmi zvědavá na novinku v řadě l'Art & La Matière - Iris Torréfié. Spojení kávy s kosatcem a kardamomem na pižmově vanilkovém základu mne zaujalo, ale (především díky tristní výdrži) do kolen nedostalo. Nicméně musím uznat, že se vůně příjemně nosila a odstřik byl rychle pryč.

Po letech jsem se odhodlala na bližší prozkoumání Shalimaru. Doposud jsem mohla nosit jenom Eau de Shalimar. Shalimar EdP mi vadil, nejspíše tím (pro můj nos) starosvětským vyzněním. Když se mi šťastnou náhodou dostal do rukou odstřik již nevyráběného čistého parfému Insolence, který byl velmi silný, přesto uhlazený, napadlo mne, že bych mohla u Shalimaru začít touto koncentrací. Vyplatilo se. Se Shalimarem Extrait jsem se po čase spřátelila (možná i díky mé současné posedlosti vanilkou), a tak jsem se odvážila vyzkoušet i letošní novinku Shalimar Philtre de Parfum (Guerlain). Kupodivu (přes všechny recenze o podobnosti s čistým parfémem) ho vnímám jako mnohem, mnohem lehčí, naředěný a styčné body shledávám spíše s Iris Torréfié. Odstřik Shalimaru Philtre de Parfum se mi taky podařilo spotřebovat velmi snadno, ale toužit budu po Extraitu - jeho síle a poctivosti.

Když se na Parfumanii objevily první zmínky o tom, že Thierry Wasser vzkřísil klasiku z roku 1912 - Fol Arôme, já si přečetla první nadšené recenze a zjistila, že v Praze v Institutu Guerlain je možné tento velmi drahý parfém vyzkoušet, málem jsem se tam hned z Brna rozjela. Nakonec se přiznám, že malý odstřik čistého parfému Shalimar jsem se rozhodla koupit i kvůli tomu 1,5ml vzorku Fol Arôme, který byl jako dárek k nákupu. Recenzentky zmiňují podobu s Quand Vient La Pluie, kterou miluju a L'Heure Bleue, kterou nemohu nosit, protože mne tíží. Potvrzuji obojí. Pro mne je Fol Arôme ta nejkrásnější ušlechtilá pudrová fialka s lehce melancholickým nádechem. A vlastně Vivacious (Hiram Green) je jí typově podobná, jenom medovější.

Když jsem si v prosinci 2019 přála, ať už ten (alespoň pro mne a naši rodinu) smutný rok skončí, a s nadějí vyhlížela do roku 2020, nikdy by mne nenapadlo, co nás čeká. Covid19 změnil normalitu a zastínil všechna ostatní témata. Zaskočilo mne to a musela jsem se s tím (a stále musím) vyrovnávat. Proto teď a tady - pro sebe - demonstrativně - vyhlašuji rok 2020 pozitivně - rokem fialek a vanilky. A od nového roku 2021 nečekám žádné zázraky. Ani nové začátky. Jen skromně doufám, že snad bude více přát osobnímu kontaktu s blízkými a přáteli. 

Těším se na Vás. Snad brzy.