Quand Vient La Pluie (Guerlain)
O vůni toho bylo napsáno už spousty, protože je prostě řečeno výjimečná. V rychlosti jen zopakuji fakta: Parfém byl uveden na trh v roce 2007 ve sběratelské edici - čistého parfému pouhých 140 kusů a parfémové vody 1657 kusů. Unikátní flakón (v tomto případě spíše sochu) vytvořil Serge Manseau (autor původního flakónu Insolence) a představuje první dešťovou kapku na listu stromu. Pod vůní je podepsaný Thierry Wasser, který souběžně s Quand Vient La Pluie pracoval i na jiné výjimečné vůni - Iris Ganache, a který se o rok později po jejich uvedení stal hlavním nosem parfémového domu Guerlain.
V roce 2013 se EdP znovu objevila (už ne v tak okázalém balení) u příležitosti oslavy 120 let Moskevského obchodního domu GUM. A od května roku 2017 je k dostání exkluzivně výhradně v butiku Guerlain v Bruselu v ikonických včeličkových lahvích.
Složení: otočník, fialka, rozmarýna, arabský jasmín, pralinky.
V překladu Quand Vient La Pluie znamená Když přijde déšť. Má být poctou a moderní interpretací parfému na stejné téma Après l´Ondée (1906) - Po dešti. Zatímco Après l´Ondée má vonět jako bylinná zahrada skropená kapkami deště, Quand Vient La Pluie prozkoumává úlevné voňavé vydechnutí přírody, když se z olověné oblohy a těžkých mračen stahujících se nad vaší hlavou spustí první dešťové kapky.
Oba tyto zmíněné parfémy spojuje jeden drobný kvítek, o kterém jsem se dozvěděla, že se molekuly jeho vůně
z receptorů čichových buněk průběžně vymývají, a tak náš čich nezahltí a my jej díky tomu můžeme cítit pořád. Tím kvítkem je fialka. A opravdu, poprvé mi stačily dva střiky vůně QVLP a cítila jsem ji i celý další den, bylo mi líto jí přebíjet něčím jiným i přiživovat, protože si jen tak jemně voněla a slábla a bylo to krásné.
Dočetla jsem se, že QVLP je nejkrásnější v deštivých dnech, a tak jsem si s prvním navoněním opravdu počkala až na letní přeháňku. S rodinou jsem zrovna pobývala v chajdě bez elektřiny na dovolené "po trampsku" a bouřka zuřila tak kilometr od nás. Hromy se odrážely úbočími kopců nad údolím děsivou silou. Neskutečný a velmi sugestivní zážitek. Od té doby jsem vůni používala vždy v deštivém počasí. Spojení smyslových vjemů bylo pro mne tak dokonalé, že jsem pak byla velmi zaskočená v den, kdy pršelo, parfém byl vypotřebovaný, a já neucítila očekávanou vůni.
Pro mě je vůně QVLP konejšivou vůni necukrové, lehce pudrové fialky, jemných pralinek s trochou javorového sirupu a větrovým bylinným tónem. Bylinám a kvítkům z Après l´Ondée je opravdu velmi podobná, ale QVLP má navíc oblý gurmánský základ, který ji obrousí ostré hrany a je přislazená větším množstvím fialek (takže se mi s ní připomněla i Insolence). Z Modré hodiny má lehce starosvětský tón, jistou hřejivost a přísahám, že kromě rozmarýnu uváděného ve složení cítím i malou stopu anýzu.