Zahrada vůní
V Brně pod Kraví horou, tak trochu zastrčený, nachází se areál botanické zahrady Centra léčivých rostlin Lékařské fakulty MU. V objetí košatých korun stromů rozličných je schováno bezmála 900 domácích i cizokrajných druhů, odrůd a variet rostlin léčivých, aromatických, kořeninových, tonizujících a toxických...
V České republice je to největší živá sbírka léčivých rostlin. Tato botanická zahrada pěstuje rostlinný materiál pro výuku mediků i výzkumné práce vědců a udržuje genofond léčivých rostlin. A každým rokem zde pořádá výstavu léčivých rostlin. Letošní ročník je již šedesátý a nese jméno Zahrada vůní - rostliny v parfémech.
Vím, že vedoucí zahrady Lea Jedonková nosí nápad na téma výstavy v hlavě už dlouhá léta. Její velkou vášní, díky které se spolu známe, jsou totiž parfémy a mnohokrát jsme o Zahradě vůní spolu mluvily. Nedivím se proto, že pro ni výjimečný námět použila i na výjimečnou jubilejní expozici.
Na realizaci jejího nápadu jsem se těšila tak dlouho, že přestože se oficiální zahájení konalo v pracovní den v devět hodin ráno 16.6.2022, musela jsem tam být. Vzala jsem si tedy na celý den volno a dobře jsem udělala, odcházela jsem totiž až po jedné hodině.
Výstavu zahájila Lea (ing. Lea Jedonková) přivítáním návštěvníků, poděkováním spolupracovníkům a sponzorům, krátkým povídáním o tématu výstavy a čichu samotném. Nejvíce mi utkvěla zmínka o geniu loci této botanické zahrady, které "nutí" její pečovatele starat se o ni s láskou, s čímž souzním. Nejlepší parfémový zážitek loňského roku mám totiž spojený právě s kouzlem této zahrady.
https://alibi-notes.webnode.cz/l/moje-parfemova-nej-roku-2021
Krátký proslov na úvod měla také proděkanka Lékařské fakulty MU - Mgr. Jana Fialová, Ph.D., manželka předsedy vlády Petra Fialy. Na uších už se jí houpaly krásné náušnice - dárek, který právě obdržela od pracovnic Centra léčivých rostlin. Byly vytvořeny unikátní technologii galvanického pokovení z živých květů fialek vypěstovaných zde v této zahradě.
Téma výstavy je zpracováno na panelech, které vás provází historií používání parfémů od starověké Mezopotámie až po klasicismus a 19. století, a vysvětlí metody jejich výroby. Velká část panelů se věnuje jednotlivým složkám parfémů. Každá složka z rodiny dřevitých, citrusových, květinových, pryskyřičných či kořeněných vůní je kromě popisku, obrázků a fotografií doplněna dvěma zkumavkami, ve kterých se ukrývá esenciální olej či absolut vůně a potom konkrétní parfém, v němž je složka použita jako dominantní. Parfémy se prý budou každý týden obměňovat.
Lea vysvětlovala, že do textu záměrně vložila zajímavé i vtipné skutečnosti, které holá fakta oživují. Třeba že král Ludvík XIV. se v životě koupal pouze třikrát, protože měl z koupání hrůzu. Taky zmínila, že kvůli obsáhlosti tématu se jí toho hodně na panely nevešlo, například dvacáté století a současnost. I tak prostudování výstavy není na chvíli a je znát, kolik do ní bylo investováno práce, času, peněz a nadšení.
Součástí vernisáže bylo také tematické pohoštění s květinovou výzdobou. Pracovnice Centra se opravdu vyznamenaly, o jeho přípravu se prý spravedlivě podělily. Byla tu k ochutnání spousta dobrot, ve kterých byly použity jak bylinky klasické, tak ty méně známé, dokonce květiny. I sójové mléko bylo domácí ze zde vypěstovaných bobů. Přiznávám, dietu jsem porušila a ochutnala skoro vše. Fialková lízátka, kapkejky se špenátem a růží, madlenky s jasmínem a zlatem, meduňkové muffiny s borůvkami, linecké s anýzem, bezinkovo levandulové sušenky... ach ach ach. Poprvé v životě jsem jedla lichořeřišnici na luxusních bylinkových košíčcích, mňam! Z nápojů mi nejvíce chutnala trojnásobná růžová limonáda ochucená růžovým sirupem, růžovou esencí a ozdobená růžovými květy.
Prostudovat všechny panely detailně jsem ani nestačila, protože jsem se stále vracela ke zkumavkám. Jsou v nich velmi kvalitní esence (ptala jsem se). Poznala jsem to u esence karafiátu, který byl jako živý, a u kterého znám pouze jeho levnější podobu. Nejvíce mi voněla champaca a palo santo a nejvíce zapáchala vanilka s oudem. Větvičník mě překvapil velmi intenzivní zelenou barvou a vetiver přirozeností vůně. V úvodu výstavy nebyly ještě zkumavky s parfémy popsané, tak jsem mohla naslepo poznávat. Některé parfémy jsem trefila (Shalimar, u kterého ráda nosím jeho lehčí variantu), některé ne... a stydím se za to :-), třeba bílou Habanitu.
Unikátní výstava Zahrada vůní rozhodně stojí za zhlédnutí. Probíhá od 16.6. - 10.7.2022. Otevřeno je denně od 9:00 do 18:00 na brněnské adrese Údolní 527/74. Tak neváhejte a rozjeďte se tam. Prostudování deseti panelů výstavy, očichání spousty voňavých zkumavek a poklidná procházka po zahradě vám zaberou několik hodin. Za zmínku stojí ještě to, že v zadní části zahrady probíhá prodej přebytků od místního Sdružení českého zahrádkářského svazu. Výlet do botanické zahrady si můžete spojit i s návštěvou Hvězdárny a planetária na Kraví hoře. Koukala jsem, že třeba 21. června tam mají od 14 do 19 hodin Den otevřených kopulí.
P.S. Jak jsem tak rozprávěla s paní, kterou zaujalo frangipani, o bílých květech, "přepadl" mne Ondřej Požár a udělal se mnou pidi rozhovor do Zpráv z MUNI. Když mi přistrčil diktafon k obličeji, zpanikařila jsem. Mediální hvězda bych tedy nechtěla být :-)
https://www.em.muni.cz/udalosti/15284-lecivky-voni-uz-sedesat-let-letos-i-s-pricichnutim-k-parfemum
