Vanilla Collection - Sylvaine Delacourte - 3.část
Vanori
Představte si, že jste domalovala obraz. Kytici křehkých bílých květin. Akvarel jste malovala poprvé, a tak se náležitě pyšníte tím, jak se vám podařilo sladit různé odstíny bílé, krémové, vanilkové a nažloutlé, vystihnout jemný náznak zeleně listů a poletující zrnka pylu. Spokojeně si odejdete uvařit kafe. Když se vrátíte, zjistíte, že vaše nezbedné dítko vám obraz "vylepšilo" několika ostrými čarami tuší (černé jako pepř :-) . Přátelé vám říkají, že je výsledek docela pěkný, vypadá prý trochu jako čínská kaligrafie. Ale to vás neuklidní. Vy totiž víte, jak obraz opravdu měl vypadat.
Tady jsem u hádání složek byla úplně a naprosto bezradná, bílé květinové vůně nejsou mojí parketou. V mysli mi defilovaly všechny bílé kytky, na které jsem si vzpomněla. Jasmín mne taky napadl, a pořád jsem přemýšlela, co bledě zelenkavého mezi tím vším bílým krémovým cítím. Pak jsem ho zavrhla a usnesla se na houbičkové gardénii - takže úplně mimo. Trochu se mi rozjasnilo až v momentu, kdy se zjevil pepř, a celé to "nadýchané hebké" svou štiplavostí pokazil. Vůně mi v tu chvíli trochu začala připomínat nově reformulovanou Murmure des Dieux (Une Nuit Nomade / Une Nuit à Bali), ve které vím, že je plumérie. Závěrečná vanilková fáze, kdy pepř ztratí na síle, je už zase pěkná. A zpětně se divím, že mi při prvním zkoušení unikl med, v začátku je totiž dost medová. Jo a zdá se mi, že jde hodně do prostoru.
Složení:
benzoin, egyptský jasmín, plumérie, med, růžový pepř z La Réunionu, madagaskarská vanilka, grep, styrax, santalové dřevo
Inspirací pro vůni byl tropický ráj ostrova Mayotte. Pomyslná Vanori ověnčená exotickými květinami je zde průvodkyní po slunečných plážích a plantážích ylang-ylangu a vanilky.
Virgile
Představte si nevěstu v italské pizzerii. V jednoduchých splývavých vanilkově bílých šatech ozdobených myrtou. Působí tam asi jako pěst na oko. Ale pak se dozvíte, že ta pizzerie plná vůně bazalky a jiného koření patří jí, a ona si dnes bere hocha ze sousedství. Nechtěli okázalou oslavu, nic honosného. Šampaňské není jejich styl, mají raději limonádu. A tak se rozhodli rozdělit o svou radost s přáteli na letní zahrádce pizzerie mezi muškáty.
V první fázi mi citrusy a bylinkami připomenula Blu Mediterraneo Mirto di Panarea (Acqua di Parma) a ve druhé jsem našla pelargonii z Tardes (Carner Barcelona). Nejprve jsem se lekla, že spojení aromatických bylin a vanilky nebude fungovat, začátek je takový neuspořádaný. Ale nakonec se vanilka mezi bergamotem a bylinkami (já jsem cítila bazalku a myrtu) tak nějak mile usídlí, (citronová pelargonie jí v tom pomůže,) až se vše propojí v harmonický celek. Z celé kolekce se mi líbí asi nejvíc, rozhodně není tuctová. Jen mám obavy, že by mi v chladném počasí mohla houpat žaludkem... A s nabytými informacemi o složení si pořád musím opakovat: není to bazalka, je to šalvěj :-)
Složení:
mandarinka, růžová pelargónie, bergamot, kůže, růže, šalvěj muškátová, madagaskarská vanilka, rozmarýn, cedr
Parfém je pojmenován na počest římského básníka Vergilia (Publius Vergilius Maro, anglicky Virgil), zde jako symbol klidu a moudrosti, který byl často vyobrazován s vavřínovým věncem ve vlasech. Spojení aromatických poznámek a vanilky má mít moc uklidnit smysly.
Závěr
Značka a tvůrkyně jsou mi sympatické. Velmi příjemná je možnost koupit vzorky, nebo nakombinovat si výběr z vůní v menších baleních. Celá vanilková kolekce je taková milá a domácká. Vůně k sobě ladí a jsou příjemně nositelné. Žádná z nich nevyčnívá, a bohužel ani ničím nepřekvapuje. Mne nejvíce zaujal Virgile. Asi právě proto, že mi přijde tento způsob spojení bylin a vanilky nejvíce originální.
zdroj: https://www.delacourte.com/