L'Air du Désert Marocain (Tauer Perfumes)

Tento týden se do České republiky chystá velká osobnost parfémového světa - Andy Tauer. Zavítá do brněnského parfémového butiku Vavavoom. 

Andy Tauer má doktorát z chemie a řadu let pracuje jako projektový IT manažer. Do tvorby parfémů se pustil jako samouk v roce 2005 a úspěšně. Jeho parfémy jsou pro svou jedinečnost celosvětově oblíbené a oceňované, ale můžete je najít jen v těch nejlepších parfumeriích a v limitovaném množství. To proto, že se ve své kreativitě nenechává svazovat ničím, pouze kvalitou ingrediencí - jsou to vždy pečlivě vybírané vzácné přírodní složky a pocházejí z celého světa. Zajímavé je také, že Tauer svou vášeň pro parfemářství, kreativní proces a pozadí výroby sdílí se svými fanoušky na svém blogu i Facebooku a Instagramu. Takže i vy můžete sledovat, jak jeho rukama projde při balení každý flakón, i že mu jako laboratoř slouží jeho byt v Curychu.

Moje první setkání s Andy Tauerem bylo v říjnu 2016 prostřednictvím recenze na webu www.arome.cz. Jednalo se tehdy o jeho vůni L' Air du Désert Marocain a musím říci, že do popisu od pana Tally7 jsem se okamžitě zamilovala a dodnes je to recenze, kterou mám nejraději (dovolila jsem si ji zde citovat na konci tohoto článku). Ovšem na samotné vyzkoušení vůně jsem si musela počkat skoro rok a půl, dokud Vavavoom nezařadilo do svého portfolia šest vybraných Tauerových parfémů. Byla jsem zvědavá, jestli vůně splní moje očekávání. Mezitím jsem se totiž seznámila s Tauerovými parfémy Incense Rosé  a Carillon pour un Ange, které se s mou kůží příliš nekamarádí. Zklamání se nekonalo. Naopak, L' Air du Désert Marocain předčila moje očekávání.

L' Air du Désert Marocain

Složení:

HLAVA: koriandr, kmín, petitgrain

SRDCE: labdanum, jasmín

ZÁKLAD: cedr, vetiver, ambra

"Představil jsem si, jak odpočívám v hotelovém pokoji v Marrákeši po dni stráveném v poušti. Ležím na posteli vyčerpán pouštním žárem. Na nekonečném nebi nad písečnými pahorky pomalu vychází měsíc. Otevřeným oknem proudí do pokoje suchý, teplý vzduch vonící nedalekou pouští a mísí se s vůněmi koření z rušné ulice před domem. Je to aroma pouště a sladkých sušenek z nedalekého pekařství, provázené nádechem smyslné vůně kvetoucího keře jasmínu na rohu ulice," říká Andy o své vůni, která získala úspěšné hodnocení i u parfémové kritiky.

Melanie pootevřela víčka na krátký okamžik. Jenom tolik, aby zjistila, že kolem je šero. V očích ji palčivě řezala zrnka písku. Vzduch byl citelně chladnější. Nadechnout se ji teď činilo menší potíže. Rty měla rozpraskané až do krve a jazyk se jí lepil na patro. Voda jí došla už včera. Nebo to bylo déle? Není tu nikdo, koho by to zajímalo. Nebyl to dobrý nápad jít je hledat, to věděla už od začátku, ale lepší stejně neměla. A teď už není východisko. 

Se smrtí se během těch posledních dnů v poušti smířila. Divila se, jak to bylo snadné. Jenom tělo, skoro jakoby bylo nastavené na autopilota, pokračovalo stále dál. Až do zemdlení. Poháněla ho touha sevřít malého Jamieho v náručí. Naděje, že spatří Jaredovy veselé oči. Život byl sladký po boku těch dvou, tam v přívěsu, v úkrytu. Třeba, když se Jared vrátil s plnou taškou sušenek, které sebral přímo pod nosem Hledačů. Jak jednoduché pak bylo propadnout zdání, že život je zase normální, když jste na provizorním pikniku tančili v jeho objetí na nějaký hloupý cajdák z rádia. 

Nevěděla, zda jsou naživu. Ale věděla, že ona už dlouho nebude. Oči neotevírala, protože teď chtěla vidět Jareda i Jamieho zcela jasně. Naposled s chutí vdechla chladný vzduch ztemnělé pouště, ale necítila písek a suchou trávu. Cítila teplo a sladko domova. Přes slzy se usmála. 

www.arome.cz ... recenze od uživatele Tally7:

"Pro maximální požitek si pusťte Stingovu "Desert Rose" a vydejte se na cestu.....

Yalla! Yalla! Prásk! Prásk! Berberský šejk do rytmu biče tančícího na mém hřbetě syčel jako pouštní zmije: "Psi štěkají a karavana jde dál." Jako vůdce karavany právě rozhodl, že karavana vyrazí z oázy Al-Kufra směrem na západ a dopraví na dvůr jejího Nejkatoličtějšího Veličenstva Isabely Kastilské náklad koření a vonných esencí. Byla to stejná oáza, kterou později prošel světoznámý pasáček koz Santiago z románu Paula Coelha na své legendární cestě za pokladem. Svým zvířecím instinktem jsem cítil nevyhnutelný příchod smrtonosné písečné bouře, což jsem se jim snažil, byť marně, dát najevo. K tomu, že se lidé rozhodli nechat si vybělit své kosti kdesi na nehostinných pláních Sahary, jsem byl zcela lhostejný, ale bylo mi líto zvířat. Koneckonců, čím více jsem poznával lidi, tím více jsem miloval zvířata. Karavana vyrazila dlouho před sluncem východu. Teplota byla okolo nuly a z nebe padalo cosi jako rosa. Společně s prvními slunečními paprsky, jež barvily poušť do oranžova, se rosa začala odpařovat. Snoubením extrémně suché vůně samotné pouště a zbytků vůně po koření z karavany, vznikl koktejl, kterého jsem se nemohl dočichat. Cítil jsem tóny koriandru a kmínu následované cístem. Kořeněný elixír uzavíralo duo cedru s vetiverem. Vůni celou dobu podbarvovala (zde specificky) sladkosuchým způsobem ambra. Vůně je meditativní, relaxační. Pokud by se věčnost jednoho dne rozhodla vzít na sebe podobu vůně, voněla by nepochybně takto.
Přesně tento okamžik se mnohem později podařilo Andy Tauerovi zachytit v jeho geniální vůni s tím nejpříhodnějším z příhodných názvů " L'Air du désert marocain". O některých vůních jsem přesvědčen, že v nich přebývá Bůh. A pokud v nich nepřebývá, tak na nich alespoň spočinul svým pohledem. Tahle je jedna z nich! Náležím ke skupině, která její vznik považuje za stejně důležitý milník v parfémovém světě jako vznik takové legendy, jakým je Guerlain Vetiver. Není to ale vůně pro každého, svojí neotřelostí nutně polarizuje. Na jednu stranu bych ji nedoporučil úplnému začátečníkovi a na straně druhé by neměla zůstat nepovšimnuta nikým, kdo se o vůně hlouběji zajímá."