Je to marný, je to marný, je to...

Víkend 8:30... Po týdnu ve společnosti úžasné vůně si říkáte, když do ruky berete téměř prázdný odstřik: "Tak se navoním dnes naposled." Hojně parfémem pokropíte krk i paže, a se super pocitem, že jste konečně zas něco dopotřebovala (a ještě tak přirozeně a příjemně), nasednete do auta k manželovi. Ten je nějak neklidný a po čtvrt hodině se k vám nakloní a zavětří. Ptáte se ho, co se děje? On, že se po dlouhé době navoněl, a že si celou dobu říká, jak pěkné to je. Teď zjišťuje, že to tak krásně voníte vy...hm...

18:00... Na mobilu se přihlásíte na Arome a Parfumanii a odstřik vyřadíte z virtuálních polic. Spokojená sama se sebou, jak umíte redukovat. Večer klasika a v noci pak koukáte na telku. 

Když se vám po jedenácté začnou klížit oči, pohodlně se uvelebíte na břiše, ruce pod hlavou. A najednou drobný závan parfému z rozehřáté kůže.

"Že ale ten parfém krásně voní. To je super, že jsem zas něco vypotřebovala. Ale bude se mi stýskat. Neuvěřitelné, že zrovna dnes mi ho muž pochválil. Asi se mu fakt líbí. On tyhle pudrové kosatce a fialky má rád. Mmmmm, je to fakt výjimečná vůně. Co kdybych koukla do inzerce, jen tak pro zajímavost. Ale prd. Kašlu na to. Zbytečně mě to bude pokoušet."

23:55 "Ahoj Moniko. Ráda koupím."

Je to marný, je to marný, je to... Quand Vient La Pluie