Vůně svěcené vody
Jste-li příznivcem parfémové značky Demeter, možná vám nechybí na polici parfém jménem "Holy Water" (Svěcená voda). Má být cítit jako evropský kostel a prý voní po vodním melounu, hlíně, chladném kameni a zatuchlém dřevě. Nebo jste možná měli možnost přivonět k "Holy Water" (Abdes Salaam Attars Perfumes) Dominiqua Dubrany, ve které se pomocí svěží orientální kompozice kadidla, květin a dřev pokusil sjednotit západní a východní pojetí duchovna. Ale jak vlastně doopravdy svěcená voda voní?
Svěcená voda v kropenkách současných kostelíků voní chloridem sodným. Je to totiž nejčastěji voda smísená se solí (na 1l vody přidat 70g soli). Důležité ovšem je, že ji při duchovním obřadu požehnal duchovní hodnostář speciální formulí, posvětil. Sůl ve svěcené vodě prý naznačuje, že s Ježíšem se náš život nezkazí. Sůl jak známo desinfikuje a vzhledem k tomu, že se do kropenek ponoří desítky rukou denně, není myšlenka na desinfikování této tekutiny od věci. V souvislosti s tím mne zaujalo, že ne náhodou byly kropítka knězů v minulosti vyrobeny ze stříbra a na dně kropenek se blyštěly stříbrné mince. V dnešní době se koloidní stříbro také používá k desinfikování.
V křesťanských náboženstvích svěcená voda symbolizuje připomínku nejdůležitějšího očištění v životě věřícího - křest, a má udržovat vzpomínku na křestní sliby. Ale pojem svěcená voda nepřináleží pouze křesťanům. Očištění vodou používají i jiná náboženství - judaismus (koupel v Mikve), islám (omytí vodou před vstupem do mešity) i hinduismus (koupel tirtha na poutním místě).
Očištění vodou je rituál starý jako lidstvo samo. Například už v antickém Řecku předcházela každému náboženskému úkonu očista, která symbolizovala i očistu srdce. Ve svatyni v Epidaurosu v Řecku je kámen s nápisem: "Ten, kdo vstoupí do vonného chrámu, musí být čistý, čistota znamená myslet na svaté myšlenky." Uhašením pochodně z chrámové svatyně byla vysvěcena "svěcená voda" zvaná chernips. Staří Řekové byli velkými milovníky vůní. Vonnými esencemi z myrhy, lilií, narcisů a růží se nejenom voněli, také jimi například zkrápěli své příbytky. Přidávali je do všeho, tedy i do chernipsu. U některých řeckých svatyň jsou dokonce doloženy automaty, které po vhození mince vydaly vonnou svěcenou vodu.
Vynálezcem automatu na svěcenou vodu je Hérón Alexandrijský, který žil přibližně v období 150 př. Kr. a 250 po Kr. Tento řecký učenec zvaný Méchanikos publikoval ve spisech Mechanika a Automata asi osmi desítek geniálních vynálezů. Přístroj na svěcenou vodu fungoval tak, že jakmile kupující položil na plochou pánvičku nahoře pětidrachmu, do rukou mu dole vytekla trocha tekutiny. Jednoduchý princip mechanismu spočíval v tom, že mince svou vahou spustila páku spojenou se záklopkou na výtokové trubičce a záklopku tím otevřela. Jakmile páka s mincí sjela úplně dolů, pánvička se překlopila a vysypala minci do připravené nádobky. Odlehčená páka se pak vrátila do původní polohy a znovu uzavřela záklopku na výtoku.
My se můžeme jen domýšlet, jaká byla parfemace vody z automatu v antickém Řecku. Možná stejná, jako v některých současných řeckých ortodoxních chrámech, kde slouží k přípravě svěcené vody bazalka, protože prý rostla v okolí Kristova hrobu.
Jako svěcená voda může být použita jakákoli tekutina, která byla rituálně posvěcena. Například na Jamajce se používá při obřadech duchovního očištění a uklidnění duchů mrtvých Voda z Kananga, což je kolínská voda založená na základu éterického oleje Ylang Ylang. V budhistickém Chrámu Nejsvětějšího Zubu na Srí Lance vzniká léčivá svěcená voda při rituálu koupání relikvie ve vodě s bylinným přípravkem z květů zvaných Nanumura Mangallaya. Podobně jako svěcená voda u katolíků se používá Agua de Florida v peruánském šamanismu (tato kolínská voda obsahuje na 20 druhů silic získaných z květin) a v severní Africe zase Kewra voda (pandánová voda). Růžovou vodu používá k očistným rituálům pravoslavná církev, Indie i muslimský svět (kombinuje vodu ze studny Zamzam v Mekce s růžovou vodou jako přísadou).
Kuriózní "svěcenou vodu" použil norský kněz Paal Dale, který nezpanikařil, když mu zamrzla všechna svěcená voda a dítě pokřtil posvěcenou Colou, prý její specifická citronová vůně byla příjemná. A díky letošní koronavirové epidemii jsme se dokonce dočkali v lanškrounském kostele, kde působí Zbigniew Czendlik, nerezového automatu na "svěcenou desinfekci". Škoda, že zatím nikoho nenapadlo inspirovat se v antickém Řecku a místo desinfekce v automatu použít parfém.
Zdroje:
- titulní obrázek: Svěcená voda u Jezulátka, kostel Panny Marie Vítězné https://mapio.net/pic/p-130053481
- obrázek v textu: https://factsc.com/wp-content/uploads/2018/08/Hero-of-Alexandria-Worlds-First-Vending-Machine.jpg
- Slovník antické kultury
- Intimní historie od antiky po baroko, Vlastimil Vondruška
- Reflexe náboženství ve společnosti starověkého Řecka a Říma, Mgr. Tomáš Kupka
- Koncept rituální čistoty a koncept Kegare v době osvícenství v západní literatuře, Barbora Šindelářová
- https://cs.qwe.wiki/wiki/Temple_of_the_Tooth
- https://en.wikipedia.org/wiki/Kananga_Water
- https://listen.cz/byliny/bazalka-prava
- https://magazin.aktualne.cz/knez-pokrtil-dite-colou-misto-svecene-vody/r~i:article:633586
- https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/1886-prvni-automat-na-vodu-od-herona-alexandrijskeho
- https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9r%C3%B3n_Alexandrijsk%C3%BD