Voňavé řemeslo
Nic není voňavějšího pro hladový žaludek jako vůně chleba.
Nic není voňavějšího pro mlsný jazýček jako vůně čerstvě uvařené marmelády.
Řemeslné trhy se už delší dobu těší nemalé popularitě. Stále více nám není
jedno, z čeho je vyrobeno to, co jíme, do čeho se oblékáme a čím se
opečováváme. A to je dobře.
Divoká pekárna
Sympatickou Lucii Bízovovou z Divoké pekárny jsem potkala na akci Ekocentra Trkmanka ve Velkých Pavlovicích. Ochutnala jsem tam její voňavý chleba a ještě voňavější perníček. Její moto zapadá do filozofie udržitelnosti: "... žít tady a teď, ale přitom vědomě s ohledem na budoucnost se učit věci, které mi každodenně zlepší život." Lucie začínala pečením chleba pro sebe, teď pořádá kurzy kváskového pečení a svým "odchovankyním" se věnuje i po skončení kurzu. Mohou se na ni kdykoli obrátit s prosbou o pomoc a společně potom přijít na řešení potíží, protože pro začátečníka není proces kváskového pečení vůbec jednoduchý. Díky Lucii jsem konečně pochopila, proč mi "průmyslové" pečivo nedělá dobře a jak se péče věnovaná kvásku a pomalému kynutí chleba potom člověku odmění nebolavým bříškem. Kváskové pečivo je nejlepší uchovávat ve lněných utěrkách, jelikož v nich neztrácí vlhkost. A tak se časem a přirozeně na Lucii "nabalilo" šití oblečení i věcí do domácnosti ze lnu. Ten odebírá od českého ateliéru, který vyrábí originální malé série látek. Jednu perfektní lněnou kabelu se všitými vnitřními kapsami jsem v jejím "krámku" "ulovila" :-). Také jsem měla možnost na krámku očichat přírodní sójové svíčky, které vyrábí Luciina kamarádka Monika Mužíková, pod svou značkou Bylinkokráska. Jsou příjemně parfémované 100% esenciálními oleji.
Madlina zavařovna
Magdalénu Horkou potkávám dlouhá léta na šermířských akcích. V jejím stánku s historickou kuchyní Placky a kaše si vždycky dávám placku (popravdě nikdy nezůstane u jedné :-) Jsou to obilné placky pečené jen tak na sucho na plechu nad ohněm. Magda na ně dává různé dochucení. Svádí to pochutnat si na placce s povidly, ale já mám nejraději ty s červenou řepou...mňaaaam :-). Magda už dlouho pod značkou Madlina zavařovna nabízí "velký výběr klasických i netradičních džemů a zavařenin, pěkně ostrých hořčic, pikantních omáček ke grilování a různých specialit k sýrům, paštikám i jen tak, když Vás honí mlsná." Magda totiž zavaří všechno, co ji přijde v sezóně pod ruku a napadají jí perfektní chutné a voňavé kombinace. Zkoušela jsem její hořčice a kečupy, ale asi nejvíc balení jsem nakoupila hruškové marmelády se zázvorem, skořicí a badyánem, to koření k hrušce luxusně pasuje. Co ovšem miluju úplně nejvíc, (ale nesmím si to kupovat moc často, protože bych skončila jako vypasená koule :-), je levandulová zavařenina - voňavý sladký rosol, který jsem schopná sníst na posezení celý.
Tkalcovství Pelerine
Ptáte se, jak souvisí tvorba Ivany Lefnerové - která tká pestrobarevné vlněné šály, ponča a koberečky z vlny, jež si sama vypere, učeše, sepřede a nabarví - s vůněmi? Kamarád mi v jejím stánku koupil dárek - mýdlo, citrusově voňavé po litsea cubebě. Ale ne ledajaké. Schované ve vlněném "župánku". Zajímaly mne podrobnosti, a tak jsem se Ivany na Facebooku zeptala, jak vlastně takové mýdlo vzniká. "Je to aromaterapeutické mýdlo zafilcované ve vlně technikou mokrého filcování (plstění) s ornamentem vytvořeným technikou suchého plstění (jehlou)." Takže - nejprve je kostka mýdla a chuchvalec vlny, a pak za zhruba 45 minut práce je mýdlo vlnou obalené a ozdobené. Mýdlo je vhodné jako dekorace, nebo na provonění prádla. Pokud se tuto voňavou mýdlovou kuriozitu rozhodnete používat ve sprše, musíte ji nejprve trochu déle namočit a rozmydlit. Při umývání vlna zajišťuje jemný pealing, představte si to jako umývat se velmi jemnou mýdlem napěněnou žínkou. Ivana mi psala, že mýdlo díky obalu "pomaleji ubývá... až se vymydlí, zbude z něj jen vlněná placička, vhodná jako žínka nebo hadřička na nádobí. A pak se může hodit na kompost." Ivana má e-shop se svými tkanými výrobky, ale pokud byste měli zálusk na její mýdla ve vlně, musíte si její stánek najít na nějaké z akcí po republice.
