Tutanchamonův kosmetický poklad
V Brně na Výstavišti právě probíhá výstava Tutanchamon, jeho hrobka a poklady. Vydala jsem se na výstavu s vidinou, že mezi věcmi z dob starověkého Egypta pohřbenými s faraonem najdu předměty, které budou mít souvislost s parfémy a kosmetikou. Z knihy Intimní historie od antiky po baroko Vlastimila Vondrušky totiž vím, že hygienické návyky a potřeba se zkrášlovat byla starověkým Egypťanům vlastní, skoro až současná, a mohl by se z ní poučit leckterý středověký král nebo barokní šlechtic.
Intimní historie
Egypťané byli totiž podle Vondrušky úzkostně čistotní. Lázně a vany sice neznali, koupali se však v Nilu a zavlažovacích kanálech a při mytí doma používali hliněné nebo kovové konvice s výlevkou. Ruce si myli několikrát denně, hieroglyfický znak "usedat ke stolu" měl současně význam "umývat si ruce". Mytí mělo i náboženský význam, věřící a kněží do chrámu museli vstupovat vykoupaní. V blízkosti chrámů byly objeveny bazény pro rituální očistu.
Oděvy si starověcí Egypťané prali pomocí oleje s natronem (směs kyselého a normálního uhličitanu sodného s řadou přírodních příměsí), nebo jakousi pastou složenou z popela, hlíny a pojiv, která údajně pěnila. Vodou s nepatrnou příměsí natronu, který v té době sloužil jako univerzální desinfekční prostředek, si po ránu vyplachovali ústa. Zuby si čistili nešetrně mechanicky - práškem z popela, dobytčích kopyt a myrhy, nebo pemzou.
Líčení v té době nebylo jen výsadou žen, líčila se obě pohlaví. Zvýrazněné oči s protaženou linkou byly považovány za ochranný amulet, Egypťané věřili v jejich magickou a léčivou moc, také jimi napodobovali pohled bohů. Kosmetické palety starověkého Egypta ještě z doby předdynastické jsou zhotovené z břidlice a nacházejí se často se slonovinovými lžičkami a mělkými dózami. Zprvu jsou to palety jednoduché, později jsou složitě zdobené. Na paletě se pomocí oblázku roztíral malachitový prášek smíchaný s tukem nebo olejem a jím se malovaly zelené stíny kolem očí. V průběhu čtvrté dynastie se malachit přestal užívat a nahradil ho galenit a stibnit, od té doby je charakteristickým líčením očí Egypťanů barva černá (tedy i v době Tutanchamona - 11. faraona 18. dynastie). Z praktického hlediska líčidlo opravdu přispívalo k ochraně očí. Tuk zachycoval všudypřítomný poletující písek, barva odrážela prudké sluneční světlo a chránila před spáleninami, dokonce (toxické) olovnaté soli v líčidle stimulovaly imunitní systém proti očním infekcím.
V době vlády faraonů se všichni muži holili a vytrhávali si chlupy z těla s použitím pinzet, nožů a břitev. Kdo byl neoholený, byl považován za barbara. Nosit vous mohl pouze faraon, jako výsadu božství. Ovšem i ten se v soukromí holil a při slavnostech nasazoval bradku umělou, jak dokazuje pouzdro na masce faraona Tutanchamona. Používaly se pomády na vlasy, barvilo se henou. Muži i ženy si tehdy často vyholovali i hlavy, zejména kvůli potřebě být za všech okolností čistý a bez vší. Na veřejnosti nosili paruky jak z pravých vlasů, tak z ovčí vlny. Nedaleko Luxoru byla objevena kompletní parukářská dílna a v ní mimo jiné dřevěný model lidské hlavy s namalovanými liniemi ohraničujícími okraj paruky.
Vonné esence rozmíchané v tuku či oleji sloužily jako léčiva, parfémy i balzamovací prostředky. Rostliny bylo nutné sbírat jen v určitou dobu roku, pak se 40 dní louhovaly v kamenných džbánech a poté se výtažky několik týdnů filtrovaly. Homole z vonných mastí si vznešení Egypťané upevňovali během hostiny na hlavu krytou parukou, mast se postupně rozpouštěla, osvěžovala a voněla.
Tutanchamon, jeho hrobka a poklady
Jak jsou poklady z hrobky bezesporu početné a nádherné, tomuto aspektu života se bohužel věnuje malá část výstavy Tutanchamon. Nazývá se Kosmetika, kamenné nádoby na vzácné masti. Je úplně poslední vitrínou z celé rozsáhlé výstavy a vztahuje se k ní pouze krátký průvodcovský text, který se mimo jiné zmiňuje o symbolickém významu vůně, jež u faraona před poddanými dosvědčuje přítomnost božstva.
V Tutanchamonově hrobce bylo nalezeno množství nádob na oleje a kosmetiku. Nápisy na bednách pokladu však hovoří o množství ještě větším (snad až 350 litrů). Většina nádob z drahých kovů ale padla za oběť raným vykradačům hrobek (krádež proběhla nejspíše krátce po pohřbu), jednou z výjimek je stříbrná váza ve tvaru granátového jablka. Kamenné nádoby (většinou z kalcitového alabastru, zdobené pozlacením, smalty a polodrahokamy) pro zloděje neměly takovou hodnotu, proto se jich zachovalo zhruba osmdesát, ovšem i z těch byla sejmuta víka, odstraněny zátky a cenný obsah byl zcizen. V některých se přesto zachovaly zbytky olejů a kosmetických substancí, ty nyní poskytují vědcům materiál k výzkumu. Vykradači se nezastavili ani před předměty tvořící součást královy toalety. Tabule zrcadla, která patřila do jednoho ze zrcadlových pouzder, byla vytržena kvůli hodnotě použitého kovu a bedna s holicími potřebami již neobsahovala ani jedinou břitvu.
Kosmetika, kamenné nádoby na vzácné masti
Zdroje:
Intimní historie od antiky po baroko - Vlastimil Vondruška
https://www.starovekyegypt.net/zajimavosti/ocni-make-up-ve-starovekem-egypte.php
https://www.starovekyegypt.net/egyptska-moda/uprava-vlasu-v-egypte.php
výstava https://www.tut-brno.cz
text z výstavy Zahrada vůní - rostliny v parfémech
P.S. zajímavý odkaz - 3400 let stará starověká egyptská malířská paleta se jménem Amenhotepa III. stále obsahuje zbytky pigmentů - modrého, zeleného, hnědého, žlutého, červeného a černého
