Tardes (Carner Barcelona)

To byl dneska pěkný den. Mňaaau. Není nad to, vyhřívat se na parapetu na sluníčku. Bábi byla dneska veselá, vyhnala mě odsud jen jednou, když zalívala muškáty. Možná proto, že včera za ní přišla nějaká nóbl paní a udělala velkou objednávku pro hotel v sousedství. Prý se doslechli, že bábino potpourri je nejvoňavější. Už od rána se s tím piplá. Sušené růžové plátky jsou všude, kam se podíváš. I voňavé sušené švestky vlastní výroby tam dává. Jde jí to od ruky. Ale je vidět, že stárne ta moje babka. Koukám, že se jí do voňavých pytlíčků přimíchaly i zvadlé lístky muškátů. Tu celerovou nať tam nedávej, ta tam fakt nepatřřří! Seskočím a lísám se jí k nohám. Sláva, všimla si toho, lístky celeru pečlivě vybírá, ale pár jich tam stejně zůstalo. Jo, jo, stárne a blbne. Ale někdy je to fajn, minule mi omylem místo mlíčka nalila karamel. Mám ji ráda.

Lehká vůně zvláštního potpourri (sušené růže, muškáty, švestkové křížaly, celerové sušené lístky) vmíchané do husté karamelové smetany (karamelová tonka, vanilkový heliotrop a hladké pižmo). Slunečné odpoledne babího léta. Vůně je hladká, vláčná, skoro jedlá... jen skoro - ne úplně, snad díky těm zvadlým lístkům muškátů.