Shangri La (Hiram Green)
Kanaďan Hiram Green
původně přišel do Londýna studovat kreslení a malbu. Myslel si, že bude
umělec. Pak si uvědomil, že potřebuje někde bydlet a něco jíst, potřeboval
práci a našel ji na parfémovém poli. Stále více se zajímal o vůně a
méně o umění. Nakonec v roce 2003 otevřel v Londýně parfumerii Scent Systems,
jejíž koncept byl: "Galerie vůní". Fungoval
tam pouze jako kurátor, parfémy sám nevytvářel.
V té době také zjistil, že ve většině parfémů se používají syntetické složky, a zaujala ho myšlenka stvořit parfém z přírodních vonných látek. Začínal na koleně, nakupoval esenciální oleje v obchodech se zdravou výživou a první pokusy prý za moc nestály. Sám o sobě s úsměvem říká, že nemá přirozený talent.
Teprve o deset let později v roce 2013 pod svou značkou přírodních parfémů Hiram Green Parfumes uvedl tuberózovou Moon Bloom. A byl to obrovský úspěch. Vyplnil mezeru na trhu směřujícímu k ekologii a přirozenému životnímu stylu.
Jeho společnost nyní sídlí v nizozemské Goudě, do které se (unavený životem ve velkém městě) přestěhoval. Suroviny dováží z jižní Francie (Grasse). V současné době nabízí v malém nákladu 6 parfémů v koncentraci EdP, jež jsou k dispozici v 50ml flakónech a 1ml vzorcích.
Parfém Shangri-La je jeho druhým výtvorem. Je inspirován románem Jamese Hiltona Lost Horizon (Ztracený obzor). Shangri-La je tajemné tibetské údolí, které je vedeno klášterem lámů. Místo izolované od okolního světa žijící v míru a štěstí. Takový malý ráj na zemi. Green ve vůni pracuje s větvičníkem a rozvíjí téma chypré vůní, konkrétně prababičky všech chypré vůní: Chypre (Coty).
- složení:
- HLAVA: citrusové tóny
- SRDCE: broskev, jasmín, růže, kosatec, koření
- ZÁKLAD: vetiver, větvičník
Můj první dojem byl Mitsouko
(Guerlain) zkřížené se Samsarou
(Guerlain) a La Belle Hélène (Parfums MDCI). Chypré broskev s bílými květy, kořením a gurmánským tónem.
Každá ze zkoušek na mě vyšla trochu jinak, někdy byla více kořeněná, jindy více
broskvová. Jistě je to způsobeno přírodními složkami, které v každém počasí
a situaci pracují trochu jinak.
Z koření klasicky cítím nejvíce hřebíček. Mám to u koření stále, že hřebíček přebije vše, ale naštěstí se později umravní a přenechá scénu dalším hráčům. A to broskvi, která je zde v podobě broskvových slupek se semišovými chloupky. Je cítit i kůra stromu, ze kterého plod spadl do suchého mechu. Také bílým květům - já cítím nejvíce trochu živočišný jasmín. Ale v porovnání se Samsarou nebo jasmínovou Nuda (Nasomatto), kde vnímám jasmín v odstínech zelené, je tu jasmín s oranžovým sladším podbarvením (možná Ylang-Ylang). V Mitsouko působí chypré složky opravdu starosvětsky - větvičníku sekunduje vetiver se skoro až olejovitým oříškovým podtónem. Takovou vůni ala "stará tetička" v Shangri-La nenajdete, zde se chypré ohlazuje skoro až krémově karamelovým dojezdem, který mi možná připomněl gurmánskou broskev v La Belle Hélène.
V parfému Shangri-Lai nevidím tibetský ráj na zemi. Spíše mi naskočila představa prvního hříchu. V ráji v přirozenějším pojetí - žádní cherubíni a ozdůbky. Jenom mech, ženská kůže, lidská blízkost, blízkost k přírodě. Věrohodné. Klobouk dolů pane Greene, tohle se Vám opravdu povedlo.
