Podrážděný čich
Stejně tak jako má někdo po slavnostním obědě o šesti chodech podrážděný žaludek, jiný po pobytu na sluníčku podrážděnou kůži, tak já mívám při nemoci podrážděný čich. Přesněji, měním se na superčichače.

Spolehlivě poznám, že se nemoc blíží v momentu, kdy si můj muž před domem zapálí cigaretu a já to ucítím, přestože jsem druhé straně domu ve druhém patře. (A taky mi mimochodem začne vonět Vincentka, kterou, když jsem zdravá, neshledávám nijak atraktivní :-)
Mám pár současných pozorování, protože jsem bohužel aktuálně na dvojích antibiotikách a včera mi konečně po deseti dnech spadla horečka pod 38 stupňů. Takže: V areálu nemocnice detekuji naparfémované dámy na 10 metrů. Na 5 metrů mi téměř všechny ženy přijdou navoněné, přitom jindy parfém zacítím na málokteré. Ze souseda v montérkách, který byl svlečený do půl těla protože právě cosi kutil, jsem cítila na dva metry dětskou aviváž, protože se ráno mazlil s vnukem. Včera jsem seděla 4 metry od kosa se žížalou v zobáku a přísahám, že jsem cítila, jak se ukák :-)
Pamatuju si, že když jsem byla malá, cítila jsem antibiotika ve svém potu tak silně a nepříjemně, že jsem musela chodit s plátkem citronu u nosu. Prostě - když jsem marod, tak všechny pachy zesílí, jakoby začaly křičet, řvát, dupat a mlátit činely zároveň. S tím je bohužel spojené i to, že mě začnou obtěžovat parfémy, což mi dost vadí. Je zvláštní, že na podrážděný žaludek i kůži najdete na internetu spoustu zaručených receptů, které mají pomoci. Podrážděný čich nikdo neřeší.
Jenomže on vlastně čich nic jiného, než smyslové podráždění není. Podráždění z čichových receptorů v nose, které jsou schopné reagovat s molekulami vůní, přenáší čichové neurony do mozku - a to jak do části, která se podílí na rozpoznávání kvality vůní, tak do částí, které mají na starosti kontrolu emocí a utváření paměti. (Odtud pramení schopnost vůní ovlivňovat náladu a vyvolávat vzpomínky.)
Vlastně můžu být ráda, že mívám jen podrážděný čich, je to banalita a brzy se to spraví. Mnohem horší je totiž opačný případ - anosomie, která může být varováním před závažnějším onemocněním, třeba Alzheimerovou chorobou. Ale i v případě dočasné ztráty čichu při rýmě je to nepříjemná záležitost. Především proto, že absence čichu nás připraví i o chuť. Chuťové receptory totiž rozeznávají jen pět chutí: sladkou, hořkou, slanou a kyselou a umami. S ostatním nám pomáhá čich. Bez něj ani nepoznáme cukrovou vodu od malinovky.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2005/cislo-3/tajemstvi-cichu-poodhaleno.html