Nothing but Sea and Sky (Une Nuit Nomade)
Jak jsem avizovala v článku Prázdniny s Une Nuit Nomade, bylo kvůli koronavirovému jaru odsunuté představení nové vůně od značky Une Nuit Nomade. Je tu podzim a v řadě Une Nuit à Montauk teď konečně vychází parfém s poetickým jménem Nothing but Sea and Sky.
Poetickým doslova. Je totiž citací z kratinké básně - Z Montauk Point od Walta Whitmana (sbírka Stébla trávy), kde zpěněné vlny nepokojně hledají břeh a k vidění je "Nothing but Sea and Sky". Parfém je inspirovaný zimou na Montauk. Letovisko je opuštěné a jakoby se zde zastavil čas. Pláže zasněžené jemným popraškem i nebe si oblečou odstíny bílé barvy a "Rozbouřené moře vypadá jako obrovské rozkvetlé bavlníkové pole."
- Složení
- hlava: italský bergamot
- srdce: australský santal
- základ: bílé pižmo
Chce se mi říci - nothing but musc and sandalwood. Ale tím bych vůni velice ublížila. Je jen zdánlivě jednoduchá.
Na papírku jsem vnímala jen dřevitý santal, ale na kůži jsem se dočkala velmi příjemných poloh. Santal je zde dvojí podoby. Ten dřevitý má podobu suchých třísek, možná i tyčinek na vykuřování. Ten mléčný je nadýchaný, zpěněný a když jste pozorní, všimnete si s nosem u místa nástřiku i nádechu kokosu. Spíše kokosového mléka, ale velmi slabého. (Můj šéf je na kokos alergický a stopové množství hned vyčenichá. Tady si ani nevšiml.)
Pižmo je čisté, žádná živočišnost. Taková bílá pižma mají dost často tendenci připomínat prací prášek nebo aviváž. Tady nic takového nemám. Je to teplé, útulné a nejvíc ze všeho mi to připomíná bavlněné plenky při žehlení.
Žehlení je jedna z činností, kterou ze srdce nesnáší. Naprosto zbytečná. Dnes ji kromě mužových bílých a šedivých košil čeká ještě hora vypraných plínek. A ještě přesušených, takže se budou blbě žehlit. Ach jo. Alespoň, že v té televizi dávají zajímavý pořad. Jestli by se jí líbilo žít někde jinde? Třeba na těch bavlníkových polích, mrkne směrem k poblikávající obrazovce. Stačí zavřít oči, a je tam. Všude kolem kam dohlédneš bílé chomáčky bavlny. Je teplo, čůrek potu jí stéká po páteři a lněné šaty se jí lepí na hrudník. Režný pytel už má skoro plný a ruce rozedrané. Narovná se a otře si čelo. Zezadu k ní přistoupí Zulu a obejme ji silnými pažemi. S ním zvládne všechno. Jeho kůže je jako ze santalu a objetí tak uklidňující. Jejich silueta se rýsuje na pozadí zapadajícího slunce. Chvíle klidu a odevzdání.
Tak takové je to pižmo a takový santal!