James Heeley ve Vavavoom

Pozvánku na včerejší setkání s Jamesem Heeley z Heeley Parfums do Vavavoom jsem přijala velmi ráda. Jeho vůně se mi líbí, protože jsou vzdušné, nepřeplácané a přirozené. Optimistické. A po setkání s ním, si troufám tvrdit, že zrcadlí jeho osobnost.

Zprvu to tak ovšem nevypadalo. Jamesova úvodní slova se zaměřila na srovnání niche parfémů s mainstreamem, a bylo to pro mě tak trochu klišé a nuda, dopředu připravený strojený úvod. Potom vyprávěl o tom, že vlastně původně v Anglii vystudoval práva, ale nikdy jako právník nepracoval, protože odjel do Francie, začal se zabývat designem, a od něj už byl jen krůček k parfémům. Když se ho všetečné dámy dotazovaly, jestli být právníkem bylo lepší a zda teď má práci snů, odpověděl upřímně: Srovnat to neumí, protože právníkem nikdy nebyl a navrhování parfémů - ta kreativní část - je krásná práce, ale jeho řemeslo obnáší i spoustu dalších nezábavných aspektů spojených s výrobou, distribucí, obchodem a marketingem.

Cituji z pozvánky: James Heeley - původem britský designér a zakladatel značky, žijící ve Francii od roku 2006, zkomponoval více než dvacet vůní z receptur a ingrediencí nejvyšší kvality. Jeho vůně jsou žádané po celém světě v prestižních prodejních galeriích včetně Liberty London i Corso Como. 

Ovšem sestavování vůní ho očividně baví, protože jakmile začal vyprávět o jednotlivých vůních, úplně ožil. Říkal, že jako lákadlo na parfémy z parfumerií se často používá obrázek moře: jezdec na bílém koni, za ním vlny, reklama na Old Spice. Ale když si pak k takovým parfémům přivoní, je zklamaný a ptá se, kde je to moře? A tak vytvořil Sel Marin s vůní slaného vzduchu, písku a naplaveného dřeva. 

Když ho potom oslovil japonský módní dům Maison Kitsune, aby pro něj vytvořil vůni jako variaci na Sel Marin, snažil o spojení průzračnosti a lehkosti, kterou Japonci ve vůních upřednostňují, s citrusovou nótou, která je velmi oblíbená v Evropě. A tak vznikla energizující Note de Yuzu, kde se nechal inspirovat japonskou lázní plnou citrusových plodů Yuzu.

Mluvil o tom, že úkolem parfuméra je najít hranici, kam až v interpretaci své představy zajít, protože moře nemusí být jenom sůl a písek, ale také tlející chaluhy a rybina. Také o tom, že důležitější je představa parfuméra, než složky samotné, a že často rozpoznatelný akcent ve vůni je sestaven z různých esencí. Například u Note de Yuzu sestavil vůni yuzu pomocí citronu, mandarinky a grepu, nebo slanosti moře v Sel Marin dosáhl pomocí větvičníku. 

Dominantní složkou ve vůni Cardinal je kadidlo. To může mít spoustu různých podob, už jenom proto, že absolut z labdana voní trochu jako terpentýn, ale úvodní esence z něj získávaná při destilaci může mít tóny datlí a hrozinek. V Cardinalovi je kadidlo zpracováno jako lehké a vzdušné, kostelní, paralela k francouzským kostelům. Ovšem ve extrait de parfum Phoenicia, který je inspirován Féničany, využil James právě ten ovocný aspekt vůně kadidla. Starověcí Féničané byli totiž zdatní mořeplavci a obchodníci, obchodovali se vším i se sušenými plody. Vynalezli také způsob získávání barviva z mušlí. Přesněji nachu - toho, kterým byly barveny kardinálské pláště.

Jeho srdci nejbližší z vůní, kterou nosí nejčastěji, je Oranges and lemons say the bells of St. Clement´s, anglická verze klasické kolínské inspirovaná anglickou dětskou říkankou. Anglií, kde se často popíjí mátový čaj a jedí mátovo-čokoládové plátky, je také inspirovaná jedna z jeho prvních vůní Menthe Fraiche, Francií se zase nechal inspirovat v Chypre 21 - kožichy, diamanty, vysoké podpatky ikon 20. let jako byla třeba Grace Kelly.

Jednu z dam, které velmi sluší Iris de Nuit, zajímala Jamesova představa k němu. Zde se prý snažil vytvořit nebe na zemi pomocí ušlechtilého kosatce, kompozici andělskou, nadýchanou jako oblaka. Mě zase zajímal příběh k Hippie Rose. S šibalským pomrknutím mi řekl, že ji vytvořil díky tomu, že se mu v Antonioniho filmu Zabriskie Point velmi líbila herečka Daria Halprin. Byla prý hippie a chic. A když jsem si vyhledala film na internetu, našla jsem i nahé fotky :-)

Velmi zábavný příběh byl k vůni Blanc Poudre. James kdysi dostal za úkol vyrobit vůni, která by byla přimísena do tiskařské barvy určitého magazínu, na jednom z obrázků byla porcelánová skulptura Jeffa Koonse (bohužel už si nevzpomenu na jméno časopisu). Na podstavci plném květů fialek, jasmínu a růží byl Michael Jackson. Na klíně mu seděl jeho mazlíček, šimpanz Bubbles. V Blanc Poudre jsou použity květiny z podstavce, bílé pižmo jako porcelán a malinká kapička cibetu (za Bubblese :-). Vůně je to zprvu květinově svěží, ale postupně sílí a rozpíná se. James ji přirovnal k vlkovi v rouše beránčím.

James Heeley nám potom dal ovonět nový ještě nehotový parfém, postavený na zázvoru. Prý ho stále vylepšuje, až ho totiž vypustí do světa, musí být lepší než vůně jeho konkurentů, které vzniknou v budoucnosti. Na parfému nemůže pracovat soustavně. Vždy, až je přehlcený, musí si dát pauzu a dělat zase něco jiného.

Aby toho nebylo málo, pro zajímavost uvedl také, že pěkné jsou i kombinace jeho vůní. Mě nejvíce zaujala kombinace Cardinal (2 střiky) s Menthe Fraiche (1 střik). Máta dala kadidlu úplně jinou hloubku. Ale umím si představit, jak pěkná by mohla být třeba i kombinace Menthe Fraiche s Note de Yuzu.

Vavavoom zařadilo do svého portfolia další z řady Heelyho vůní Coccobello. Je to jedna z Jamesových mořských variací. V hlavní roli zde naleznete kokosový ořech. Jeho interpretace je tu velmi netradiční, oproštěná od vtíravé sladkosti čokolády Raffaello, nebo variací na opalovací krém. Kokosový ořech je tu nesladký, rozlousknutý, i s dřevitou skořápkou pohozený na pláži. Na mojí kůži má mírný olejový nádech, na kůži jiných dam voní suše a teple. 

Ve Vavavoom už bylo hodně osobností z parfémového světa, ale ještě nikdy jsem neviděla dámy s takovým nadšením nakupovat a nechat si podepisovat flakony. A důvod? Cituji: "aby Jamesovi udělaly radost, a aby sem k nám nepřijel nadarmo." :-) Pan Heeley je totiž opravdu velmi sympatický. Má roztomilý vějířek vrásek v koutku očí a takový smutný a zároveň veselý pohled. Maminka mu prý říkala, že je daydreemer, a já už se těším, jaké další krásné vůně vzniknou z jeho denního snění.