Eau Capitale (Diptyque)
Novinka značky Diptyque z roku 2020 Eau Capitale vzbudila v řadách parfémových nadšenkyň mnoho kladných ohlasů. Proto jsem si od kamarádky, které tato vůně učarovala, vyprosila vzoreček. K mému velkému překvapení mi poslala plný odstřik. Po prvním ovonění to podle mého soudu nebyl můj šálek kávy, přesto jsem v následujících dnech dala parfému šanci. Tímto děkuji Jarušce za tak štědrý dárek, protože díky většímu množství jsem mohla vůni lépe prozkoumat. Skoro jako Sherlock Holmes.
"Eau Capitale je první chypre parfém od značky diptyque - tajemná abstraktní květinově dřevitá vůně, inspirovaná elegancí Paříže. Eau Capitale vychází z klasické stavby chypre vůně, kterou parfumér Olivier Pescheux odlehčil a prozářil světlem 21. století. Vůni otvírá svěžest bergamotu, jehož jiskřivé šťavnaté nóty zvýrazněné růžovým pepřem zjemňují smyslnost celku. Květinovému srdci kraluje damašská růže a ylang ylang z Komorských ostrovů. Špetka skořice oznamuje příchod dřevitého základu, kde indonéské pačuli doplňují moderní ingredience - akigalawood s pepřovým nádechem, georgywood připomínající suchý vetiver a ambrofix, který osciluje mezi vůní pižma, suchého tabáku a šedé ambry." (zdroj Ingredients)
- Složení:
- Hlava: bergamot, růžový pepř
- Srdce: damašská růže, ylang ylang
- Základ: akigalawood, ambrofix, georgywood, pačuli, skořice
Když jsem poprvé přivoněla k rozprašovači, věděla
jsem, že to bude parfém hlavně o růži. Připomínal mi mou první očichanou Eau de
Cartier Goutte de Rose a pak dokonce i
L'Eau de Chloé - což se obojí ukázalo jako totální
blbost (tedy až na tu růži :-).
Při prvním zkoušení jsem si s Eau Capitale dala na ruku i jinou pěknou růži loňského roku - Crimson Rocks (Amouage), ovšem ta růžičku od Diptyque totálně převálcovala. Dalších pár dní jsem už nic neriskovala a voněla se jenom Eau Capitale. Jenomže mi po prvním nádechu dělalo velký problém vůni dál zkoumat, necítila jsem krom malých záchvěvů vlastně vůbec nic. Po prvním dni ubylo ve flakonku tak 2ml, jak jsem se průběžně polévala, a bez výsledku. Propadla jsem panice, že mám Covid19, a zratila jsem čich. Očichávala jsem na střídačku jídlo, Kikinu, Otíka i kočičí záchod... vše s uspokojujícím výsledkem - vonělo i smrdělo to pořád stejně :-)
Jeden večer jsem nevydržela a pokusila se navonět manžela. Ptal se, proč? (Přesněji "Proboha, proč?!" :-). Tak jsem mu vysvětlila, že si se mnou parfém hraje na schovávanou a třeba na jeho kůži to bude jiné. Uvolil se vyzkoušet a jeho první reakce byla, že je to dost silné. Nicméně hned na druhý nádech mi hlásil, že už nic necítí.
Zkrátím to. Nakonec jsem si vzpomněla na jednu radu z parfémového fóra, že mám takovéto "stydlivé" vůně zkoušet do vlasů. Tak jsem si navoněla konečky vlasů. A Otíkovi, který mi u postele lehává vedle hlavy, pro jistotu i špičku ocásku. Sláva, konečně jsem mohla vyluštit tajenku Eau Capitale.
Je tam růže, bulharský růžový olejíček. Přesněji - jenom ty molekuly růžové vůně vznášející se jako opar nad olejovou skvrnkou. Je tam paprsek světla (utkaný ze svěžesti bergamotu, sladkého pepře), který ten éterický obláček jako nitka spojuje s něčím radostným tam vysoko nad námi. Je tam bílá dívčí kůže bělostná jako okvětní plátky konvalinek pokrytá jemným chmýřím barvy broskví, kterou růžová mlha zahaluje jako průsvitná košilka. A jsou tam molekuly vůně vznášející se na podzim nad tvrdou slupkou zralých kdoulí, do kterých je ukryto slunce, déšť i první mrazíky a trochu voní po spadaném listí. Když se soustředím, ucítím i rez z trnové koruny, jak divoženka obtančí bosa plavým krokem kolem Božích muk dál do do polí a paprsek ji provází.
Když jsem si pak přečetla složení vůně na stránkách Ingredients, došlo mi, proč si se mnou ta vůně tak hrála. Prostě ty umělé složky v základu parfému jsou velmi nevyzpytatelné. Člověk aby je hledal jako Sherlock Holmes :-)