Ulrich Lang New York in Brno

06.06.2019

Dnes se v brněnském parfémovém butiku Vavavoom konalo setkání s Ulrichem Langem, zakladatelem a kreativním ředitelem značky Ulrich Lang New York. Pozvánka na akci mi přišla teprve před čtyřmi dny, tak mě přirozeně zajímalo, co v tom vězí. Paní Lucie Levenson, majitelka Vavavoom, mi prozradila, že Ulrich sice žije v New Yorku, ale právě cestuje z Rakouska a míří do rodného Německa, a původně mělo jít pouze o jejich osobní setkání. Ale jí přišlo škoda jeho návštěvy nevyužít, protože má zde hodně fanoušků.

Počet účastníků akce kvůli tomu, že bylo dopoledne a všední den, nebyl velký. Ale zase díky tomu jsme měli energického Ulricha víc "pro sebe". Do butiku vstoupil rozzářený, usměvavý. Řekl nám, že je Brně poprvé, že se mu tady velmi líbí a že je pyšný na to, že má zde svoje vůně. Na dokreslení atmosféry dlužno zmínit, že nám tentokráte netlumočila jenom paní Lucie. Musela se totiž věnovat zákazníkům, kteří si přišli vybrat vůně i kosmetiku. Ale skvěle jí zastala nesmělá paní Eva, nová posila teamu Vavavoom.

Velmi krátce se Ulrich Lang zmínil o tom, že pochází z Německa, ale značku založil v New Yorku v roce 2003, složité době po teroristických útocích na World Trade Center. Mluvil o svém působení v L'Oréal a uměleckém portálu artnet.com, o tom jak ho inspiruje moderní fotografie - moderní fotografii využívá i na přebalech svých parfémů (dle mého si podle fotografie na krabičce dokážete vůni představit, ještě než otevřete flakon). Mluvil na moje vyžádání i o své babičce, která měla v Německu kadeřnictví a malou parfumerii, kde jako malý mohl trénovat svůj nos. 

Poté už došlo na jednotlivé vůně a jejich zkoušení.

První z nich byla Anvers. Řekl, že chtěl vytvořit moderní pánskou sebevědomou svěží vůni, ale se zakomponovanými jedlými prvky a že obsahuje všechno, co má rád. Podle jeho zkušeností velmi voní ženám, když ji cítí na mužích.

Parfém Anvers II měl být takovým protipólem k první vůni. Introvertní vůně, sice pánská ale s květinovým srdcem. Mluvil o ní jako o hřejivé a chumlací, ale uvedl, že i přesto není tak těžká, aby se nadala nosit v létě, třeba právě když si chcete přivodit ten milý pocit objetí.

Nightscape označil za svou vůni číslo 1., velmi totiž miluje pačuli a zde ho chtěl předvést v podobě "hippie" - pačuli ze 60. let. Vůně má evokovat živé město po setmění a to ilustruje i fotografie nočního New Yorku na přebalu.

Stejně jako AnversAnvers II tvoří dvojici, tak Nightscape tvoří pár s další vůní - Lightscape. V ní chtěl vytvořit parfém vzdušný svěží, ale bez citrusů. Využil k tomu především zelený fialkový list a květiny (kosatec, fialka, růže). 

K parfému Apsu uvedl, že to měla bít velmi minimalistická vůně. Za dojmem listu ponořeného do vody prý slojí molekula Calone. Když jsem mu řekla, že mi Apsu vůbec nevoní a to samé řekl i vedle stojící muž, bylo poznat, že je Ulrich zklamaný. Je to prý druhá jeho nejoblíbenější vůně a milují ji v Japonsku. A tak jsem byla ráda, že později přišla dáma, které má opačný názor.

Po těchto svěžích vůních prý Ulrich toužil udělat něco opravdu špinavého a dravého, a tak vytvořil Apreture, živočišnou vůni. Cibet a pravá ambra tvoří její temný základ, ale obsahuje i světlejší složky - třeba tabák a jasmín. Povídal o tom, že pro někoho může být velmi těžké ji nosit, ale má i své příznivce. Jeden výtvarník si ji prý pořídil proto, že mu připomíná cirkus, kde jako malý žil.

U parfému 17 Nandan Road zmínil, že je inspirována parkem v Šanghaji a obsahuje vonokvětku, jejíž vůně připomíná broskev. Říkal, že jako niche parfumer si může na rozdíl od mainstreamových značek dovolit dovolit trochu experimentovat a použít neznámou květinu. (Mým favoritem z celé kolekce je právě 17 Nandan Road).

Ulrich nás vyzýval, abychom se ptali. Svoji otázku jsem uvedla tím, že pro běžného člověka je těžké orientovat se v moderním umění a zajímalo mě, jak on pozná, která ta fotografie, potažmo i vůně je opravdu umění a ne "šunt". Ulrich odpověděl, že všechno je otázka tréninku. Stejně jako se tréninkem v parfumérské škole naučil rozeznávat a kombinovat jednotlivé složky vůní, tak tréningem oka při svém působení na uměleckém portálu artnet.com umí zhodnotit, zda je fotografie dobrá. Druhým aspektem je, že s ním musí nějak rezonovat. Jako příklad uvedl, že ve snímcích mladé americké fotografky Olivia Bee se mu vždy líbila jejich citlivost a intimita. Dokonce to ilustroval názorně a v telefonu vyhledal pár jejích raných prací, jednou z nich byla překrásná fotografie polibku pod vodou. Mluvil o tom, že se stala slavnou ve svých 14 letech a i to se ve fotkách zrcadlí - ten pocit mládí, že mu patří svět; první lásky, zlomená srdce. 

Potom jsem se mu svěřila, jak mě rozčiluje, že v rozhovorech s konkrétním parfumérem vesměs čtu stále stejné věci, a jak mi vadí, že (i díky jazykové bariéře) neumím položit ty správné otázky, abych se dozvěděla něco nového. Paní Eva to přeložila jako "secret" - tajemství. Možná se mi to zdálo, ale Ulrich se malinko začervenal :-) přesto ze situace vybruslil mistrně. "Tak tajemství?!" zvolal, a potom se mi svěřil s tím, že ještě nikde nebylo publikováno, že má velmi rád čočku, špecle a klobásu (tradiční jídlo u nich doma v Německu :-) 

Zmínění o rodné zemi mne ale navedlo na jinou myšlenku. Nemyslela jsem si, že někdo může mít více míst na světě, kde se bude cítit "jako doma". Přesto si myslím, že Ulrich to umí. A možná jsem přišla na to proč - všude kam zavítá, objevuje to pěkné. Choval se totiž jako malý chlapec na výletě. Zajímal se srdečně, odkud pocházíme, jak se jmenuje zákusek, který ochutnal, učil se česká slovíčka. Smál se tomu, jak do telefonu říkáme "Ahoj", vyměňoval si instagramové profily. Jako jediný parfumér ve Vavavoom fotil zdejší dění! Moc se mi líbí muži s klučičím nadšením a nejsem sama. Možná i díky sympatiím byly prý  "Uliho" vůně první, které si do butiku paní Lucie vybrala.

Na závěr mi Uli slíbil, že se do Brna určitě vrátí (ostatně paní Lucie mi potvrdila, že opravdu takovou oficiální akci plánuje) a řekl, že doufá, že se opět potkáme. Třeba mi prý také podepíše nějaký ten flakón a prozradí další tajemství :-) Nice to meet you, Ulrich!