Staňte se čichovými nomády
Francouzská značka Une Nuit Nomade v těchto dnechpředstavuje novou řadu Une Nuit à Montauk. První dva zástupci řady jsou vůně Rose America a Memory Motel. Ale než se k jejich popisu dostanu, vezmu to pěkně popořádku.
Spoluzakladatelé značky Une Nuit Nomade Alexandra Cubizolles a Philippe Solas jsou světoběžníci. Oba pracovali v hudebním průmyslu - Alexandra jako umělecký ředitel a Philippe jako ředitel marketingu, ale chtěli změnu. Spolu sdíleli vášeň pro Asii, přírodu, jednoduchý a zdravý životní styl. Ostrov Bali, jeho vůně a kontrasty, se staly jejich inspirací. Vznikla značka luxusní kosmetiky Un Nuit a Bali, stoprocentně přírodních produktů, které se obloukem vyhýbají chemii, dokonce i syntetickým vonným látkám. Pro parfemaci pečujících a koupelových přípravků zvolili vůni noci - jasmín a Ylang-Ylang, který je pro své blahodárné účinky na lidskou mysl i tělo v malajštině nazýván "květinou květin - Fleur des Fleurs".
Ale nezůstalo jen u kosmetiky, a v roce 2013 byl představen koncept
čichových nomádů Une Nuit à ... (Noc
v ...). "Čichová paměť zapisuje vůně
stejně jako vzpomínky... Měníme vůni podle své nálady a každodenního života,
stáváme se kočovníky.", říká Philippe Solas. Tato filozofie vůní v nás
má "probudit touhu putovat z jednoho
kontinentu na druhý, objevovat překvapivé a romantické destinace a oživit naše
vnitřní nomády". Poezie noci
s její romantikou, smyslností a odlišným pojetím času je zde chápána jako
jakési vytržení z běžného života.
Noc na Bali - Une Nuit à Bali je na této cestě prvním zastavením. "Skokem vás přeneseme do nádherné Indonésie, kde západ slunce uvolňuje mocnou vůni jasmínu a Ylang-Ylangu. Kde ranní rozbřesk potvrzuje sílu jávského vetiveru a delikátní harmonii plumérií a rýže zdobící košíky s obětinami, a kde dny strávené pod santalovníky nás ukolébávají do snů." Představuje se hned čtveřicí niche parfémů, přesněji parfémových vod.
Vybavena vzorky, informacemi a složením vůní z oficiálních stránek jsem připravena vyrazit na cestu. Zavřu oči a přičichnu...
Rázem ležím pod síťovaným baldachýnem na bíle povlečeném lůžku. Na rákosovém stropě našeho pavilonu se mihotají odlesky hladiny bazénu hotelového komplexu. Smráká se a všudypřítomnou banánovou vůni Ylang-Ylangu a perlivé tuberózy pomalu začne vytlačovat jasmín. Dostanu chuť na vanilkovou zmrzlinu. Skočím si pro ni do restaurace a dojde mi, že se tu v pohodlí resortu poflakuju už čtvrtý den a zatím jsem nebyla ani u moře a nenasála nic z atmosféry místního života.
Cestou na pláž míjím rýžová políčka. Najednou kolem mě projede na starém rozhrkaném kole zvláštní muž. Vysoký, černé oči, kůže zbrázděná vráskami a opálená sluncem do tmavohněda. Jeho obnošené, ale čisté oblečení je poznamenané časem jako jeho pleť. Stejně jako se zjevil, je náhle pryč. Jen nepatrný závan lehkého ambrového vetiveru a kardamomu, který po něm zůstal, mě ubezpečí, že to nebyl přelud. Vracím se do hotelu a nemohu přestat myslet na toho muže, jeho pronikavý pohled a pokojný výraz tváře. Žádná bolest stáří, únava. Napadá mě spousta otázek, které bych mu položila. Takových těch velkých otázek. O životě a smrti. Před usnutím si umiňuju, že se zítra pokusím zjistit, kdo to byl.
Hned ráno se vydávám do přístaviště a na trh doufajíc, že se tam na něj vyptám. No, přístaviště jsem si tedy představovala jinak. Jako rušné místo plné ošklivých námořníků vonících po pačuli a dřevem korvet prohřátých sluncem. Nikde nevidím ani obchodní kogy, které převážejí rum, kakao a ten nejkrémovější santal. Musím se smát své naivitě, je tu jenom pár turistů chtivých domorodců s malými motorovými čluny.
Přesto se nevzdávám a vyptávám se na starého muže ze včerejšího večera. Opravdu ho znají, říkají mu Pan Vetiver. Kde ho najdu? "Ohlédněte se madam." A muž stojí za mnou. Jsem zaskočená a červenám se. Nevím, jak rychle vysvětlit, proč jsem ho hledala, aby si nemyslel, že jsem blázen. Tak ho poprosím o službu průvodce. Procházíme tržnicí, uličkami, vcházíme do hinduistických chrámů. Vidíme ženy, jak nosí malé misky z palmových listů s rýží, sezamem a štiplavým fenyklem ozdobené květinami a u svatostánků zapalují vonné tyčinky. Můj průvodce mi lámanou angličtinou vysvětluje, že stoupající proužky světlého dýmu upozorní duchy na obětované dary a bohové sestoupí a vyslyší modlitby.
Když se loučíme, nechce ode mne vzít peníze.
Nazlobí mě to a dodá odvahy se zeptat. Vychrlím na něj, že nerozumím tomu, jak
je možné, že je jeho tvář stále usměvavá, když je očividné, že nemá střechu nad
hlavou a jedinou věcí, kterou vlastní je to rozhrkané kolo. Usměje se. "Madam,
nač věci a peníze. Všechno pomíjí. Věci se rozpadnou na prach. Životy pominou.
Nač se trápit. Tak to na světě chodí. Dnešní den byl výjimečný, stejně jako
bude ten zítřejší. A proč ten úsměv? Těším se z krásy přítomných okamžiků."
Zatímco na něj zírám s otevřenou
pusou, on nasedne na kolo a za chvíli po něm zbude jen vůně vetiveru ve vzduchu.
Otevírám oči a jsem zase doma - vím, nechala jsem se trochu unést fantazií, proto ještě doplňuji krátké a věcné shrnutí :-)
Fleur des Fleurs
První co ucítím je Ylang-Ylang, malinko banánový a perlivá tuberóza, postupně se přidává jasmín, až se stává dominantním, přidá se vanilková zmrzlina. Letní prázdninová optimistická vůně.
Mr. Vetiver
Vetiver na mě většinou působí "dědečkovsky" a zastarale. Ale tady je lehký a díky kardamomu a ambře sofistikovaný. Pro pány nositelný kamkoli a kdykoli.
Suma Oriental
Otevírá se vůní rumem nasáklých dřevěných sudů a pak se vynoří hladký máslový santal, kakaové pačuli, vše podkresleno prohřátým dřevem. Orient ukrytý v láhvi.
Murmure des Dieux
Miska oslazené rýže se štiplavým fenyklem a sezamová pasta, ke kterým se přidá vůně květin a lehounká jako vánek se vznáší kolem. Květinová vůně s gurmánským tónem, která nepůsobí těžce, sladce a lepivě. Překvapivá. Čistá.
A ještě
doporučení - nejkrásněji se rozvíjí
v teple, takže přichází jejich čas.
Aktuálně značka přichází s novinkami Rose America a Memory Motel - prvními dvěma zástupci z budoucího kvarteta parfémů Une Nuit à Montauk, jejichž autorem je špička v oboru - Annick Menardo. Jsem zvědavá, kam mne zavede tato cesta?
Přeneseme se do Spojených Států Amerických. Místo Montauk se nachází na špičce poloostrova South Fork Long Island východně od Manhattanu. Zdejší Montauk Point Light byl prvním majákem v New Yorku. Dvě stě let starý svědek bouřek ošlehávaný větry a omývaný neklidnými vlnami Atlantského oceánu stále i v bezhvězdných nocích ukazuje rybářům cestu k bezpečnému návratu do jejich domovů z hrázděného zdiva. Toto místo si oblíbili turisté, surfaři a volnomyšlenkáři.
V dunách Montauku roste růže Rosa Rugosa. Má prostý květ, přesto je unikátní. Její vůně je pikantní a slaná díky mořskému povětří. Svou jednoduchou krásou do této drsné krajiny přesně zapadá. Rose America má vonět jako příslib prázdnin v pokojíku s výhledem na oceán a má být výjimečná, jako růže Malého prince.
V roce 1972 propadl kouzlu Hamptons a Montauk Andy Warhol, usadil se zde a s ním i vzrušující kulturní život. Montauk se stal místem setkávání avantgardních umělců a známých osobností. Memory Motel je název místního motelu i rockové melancholické balady, kterou složili Rolling Stones u Warhola před zahájením turné Stones 'Americas' 75. Vůně Memory Motel má vyjadřovat atmosféru v nahrávacím studiu po celém dni práce - tabák, kožené sedačky, tvůrčí prostředí. A na jejím vzniku mělo určitě lví podíl i to, že Alexandra a Philippe mají hudební minulost: "v jazyce parfumérů nacházíme mnohé hudební paralely - parfémové varhany, výšky a basy... lze si představit hudbu, která parfém dokreslí... lze si představit vztah mezi rezonancí melodie a kombinací vůní."
Kolekce Noc na Montauk má zachytit směsici bláznivé nostalgie, syrové přírody a elegance východního pobřeží a snaží se uchovat jeho výjimečnost, která se skrývá v jednoduchosti.
Tady už se s popisky omezím pouze na krátká shrnutí. Můj příběh
by stejně nebyl celý bez těch dvou chybějících vůní z kvarteta Une Nuit à
Montauk :-)
Memory Motel
Sladké aromatické tabákové listy a čokoládové pačuli, závan kůže
čalouněného nábytku. Precizně umíchaná pohodová tabáková vůně.
Rose America
Z kyselkavé, lehce kovové růže se rozvoní jako růžemi prosycený
sladko-slaný vzduch. Disponuje hřejivým dřevitým tónem, který vnímám jako sluncem
sušené listy maliní rozemnuté mezi prsty. Je jako druhá kůže z růžových plátků.
Návyková. I pro nás, kteří růže v parfémech nevyhledáváme.
Na rozdíl od orientu v Noci na Bali jsou vůně Noci na Montauk velmi blízké našim evropským nosům. Annick Menardo se do nich podařilo vdechnout lehkost a nadčasového bohémského ducha. A tak můžu potvrdit, že "díky parfémům Une Nuit Nomade se každý kousek kůže stává novou hranicí. Umění takto cestovat je uměním představit si neznámé, opustit své vnitřní bariéry a vrátit se obohacený o zážitky a emoce s tím spojené."
Vzorky vůní Une Nuit à Montauk mi laskavě poskytla brněnská VAVAVOOM-perfumery a dobrou zprávou je, že obě novinky zde budou k dostání od příštího týdne ve velikost 50ml za 2500Kč.
P.S.
do řady Une Nuit à Montauk ještě přibyla Bohemian Soul:
https://alibi-notes.webnode.cz/l/cichovi-nomadi-v-cechach
nyní je k mání další řada Une Nuit à Oman:
Zdroje fotek:
https://www.photo.fr/exposition/francois-gragnon-et-dominique-tarle-dialoguent-en-noir-blanc
https://lehans.com/hamptons-photography-polaroid-in-montauk-memory-motel
https://www.messynessychic.com/2015/08/13/summer-in-the-seventies-with-andy-warhol
https://thehorticult.com/in-the-thicket-of-things-the-ballad-of-the-wild-beach-rose