Parfémové legendy a zub reformulací - díl první

04.12.2017

Reformulace. To slůvko zní skoro jako nějaké magické zaklínadlo. Že parfémy voní dnes jinak než před lety, jsem se dozvěděla relativně nedávno. Moje parfémová vášeň je totiž velmi mladá. Jako holka jsem moc neřešila, čím voní moje maminka a desetiletí jsem používala jediný parfém - CK One (Calvin Klein), aniž bych si všimla změny jeho vůně. 

Teprve před časem při pronikání do záludností parfémového světa jsem na téma reformulace narazila. Na diskuzních fórech jsem přečetla spoustu nářků, že reformulované parfémy voní hůř a slaběji než ty původní verze, a rozhodla se to prozkoumat na vlastní nos. Sehnala jsem si "studijní materiál" a začala testovat.

Reformulace

Ale než se dostanu k testování samotnému, zkusím odpovědět na otázku: "Co to reformulace jsou, a proč se k nim parfémové domy uchylují?". Při reformulacích je přepisována "formule", což je takový kuchařský recept na vůni. Z různých důvodů dochází k nahrazování vonných esencí jinými, případně jinak získávanými.

Někdy je nahrazováno tak, aby výsledná vůně byla co nejvíce podobná té původní. Zjednodušeně řečeno, aby třeba Must (Cartier) byl stejně svůdně ženský i poté, co kvůli pižmu v něm obsaženém nezemře jediný kabar pižmový. Aby Magie Noir (Lancôme) na vás dýchla lesem i po restrikcích EU a zakázání atranolu a chloratranolu, což jsou molekuly obsažené ve větvičníku slívovém (i v jeho náhradě - stromovém mechu). Aby kytička konvalinek současného Diorissima (Dior) voněla jako v dobách, kdy nebyla v EU zakázaná syntetická molekula nahrazující aroma konvalinek Hydroxycitronnelal. Aby dotek skořice v Dolce Vita (Dior), Opium (Yves Saint Laurent), nebo Organza Indecence (Givenchy) byl stejně lahodný i po omezeních u skořicového aldehydu. A aby omezení týkající se limonenu nebylo pro Eau d'Hadrien (Annick Goutal) tak bolestné.

Někdy dokonce vznikne reformulací pod tím samým názvem vůně nová, to kvůli poplatnosti současnému vkusu. Příkladem budiž Miss Dior (Dior) a Ivoire (Balmain). Chypré tóny, které bývaly moderní v dobách slávy Gabrielle Chanel, už dnes prostě nejsou v kurzu.

Někdy při reformulacích hraje roli dostupnost surovin - jako u mysorského santalu v Samsaře (Guerlain), kvůli jehož současnému nedostatku musel Thierry Wasser založit plantáže na Sri Lance, a který je ve vůni také zčásti nahrazován polysantolem. Ve hře je rovněž cena surovin. A proto jsou v mainstreamových vůních suroviny drahé (např. ambra, kosatec) nahrazovány levnějšími méně kvalitními, nebo surovinami syntetickými. 

za fotografii vintage pokladů děkuji Světlaně
za fotografii vintage pokladů děkuji Světlaně

Legislativa

Koho nezajímá suchopárná teorie, může směle následující část přeskočit. Pokusím se v ní totiž zjednodušeně shrnout něco legislativy. Pokud by vás ovšem toto téma zajímalo detailněji i s odpověďmi na otázky: "Proč?", rozhodně si přečtěte dvoudílný článek Mirky na blogu Frangipani, ze kterého jsem mimo jiné čerpala.

Od 19. století začínají být ve velkém přírodní látky nahrazovány syntetickými. Narůstá množství chemických sloučenin v parfémovaných kosmetických výrobcích i v aromatizovaných potravinách. Tyto sloučeniny mohou u citlivých lidí vyvolat alergickou reakci a zároveň jejich velké objemy splachované do odpadu mají dopad na životní prostředí. Proto se potřeba regulací těchto látek odrazila v legislativě a dotýká se přirozeně i látek vonných.

U nás jsou vonné přísady regulovány vyhláškou, která stanoví povinnost výrobců uvádět na obaly kosmetických prostředků přítomnost tzv. alergenů v závislosti na jejich obsahu. Jiná vyhláška zase přímo zakazuje použití některých složek v kosmetických prostředcích, jedním z příkladů je peruánský balzám.

V Evropské unii platí restrikce (závazné pro všechny) zakazující či omezující 30 vonných přísad. Potom ještě existují restrikce asociace IFRA (závazné pouze pro členy asociace, kterými je 7 největších společností vyrábějících aromachemikálie). Takzvané IFRA standardy omezují použití dokonce 90 látek. Tyto standardy vycházejí ze závěrů neziskové vědecké organizace RIFM, což je instituce, jež vyhodnocuje poznatky nezávislých expertů (vědců, dermatologů, toxikologů a ekologů) týkající se bezpečnosti vonných látek.

Podle EU i podle IFRA jsou některé látky zakázány úplně. Jiné mohou být použity, ale po překročení určeného a dost často velmi nepatrného množství, musí být uvedeny na obalu. Reformulace jsou tedy důsledkem nutnosti splnit přísná kritéria, ale i obrany parfémových domů právě proti uvádění složek na obalu. Kromě toho, že společnosti nejsou ochotné zveřejnit úzkostlivě střežené obchodní tajemství, tak v dnešní době posedlé zdravým životním stylem nechtějí přijít o zákazníky díky obalům popsaným přísadami s názvy jak z chemického pokusu.

Pro zajímavost kopíruju uváděné složení na obalu Magie Noir (Lancôme). Složky, které nejsou regulovány legislativou, mohou být shrnuty pod obecné slůvko "parfum":

ALCOHOL • AQUA / WATER • PARFUM / FRAGRANCE • DIETHYLAMINO HYDROXYBENZOYL HEXYL BENZOATE • ETHYLHEXYL METHOXYCINNAMATE • BHT • CI 147 / RED 4 • CI 1914 / YELLOW 5 • CI 429 / BLUE 1 • LINALOOL • GERANIOL • EUGENOL • ISOEUGENOL • ALPHA-ISOMETHYL IONONE • COUMARIN • FARNESOL • LIMONENE • HYDROXYCITRONELLAL • EVERNIA PRUNASTRI / OAKMOSS EXTRACT • CITRAL • CITRONELLOL • BUTYLPHENYL METHYLPROPIONAL • HEXYL CINNAMAL • BENZYL ALCOHOL • BENZYL BENZOATE • BENZYL SALICYLATE.


Překvapení nakonec?

Vintage vůní i jejich novodobých podob jsem získala více. Nakonec jsem zvolila k podrobnějšímu rozboru pět z nich: Must (Cartier), Magie Noir (Lancôme), Diorissimo (Dior), Miss Dior (Dior) a Ivoire (Balmain). Nicméně znám své limity i fakt, že zkoušení ze vzorku bývá dost často ošidné. Tak mě napadlo oslovit několik dam, o kterých jsem věděla, že konkrétní vůni znají dokonale. Buď proto, že je stálicí na jejich poličce, nebo dokonce bývala jejich "podpisem" čili signature vůní. Zeptala jsem se jich, jak hlodání zubu času - v tomto případě spíše "zubu reformulací" - vnímají ony. A nakonec více než porovnávání reformulovaných vůní mě zaujaly jejich vzpomínky a upřímná vyznání. Ale o tom všem až příště.