Nejstarší rtěnka na světě
V roce 2001 byla mezi uloupenými artefakty z oblasti Jiroft (jihovýchod Íránu) objevena úzká složitě zdobená lahvička z nazelenalé chloritové břidlice obsahující jemný fialový prášek. Radiokarbonové datování ukázalo, že pochází z doby bronzové (mezi lety 1936 a 1687 př. n. l.). Mohlo by jít o nejstarší rtěnku na světě.
Chemická analýza zbytku v lahvičce odhalila, že obsahuje převážně hematit, známý svou intenzivní červenou barvou, ztmavený malým množstvím manganitu a braunitu, se stopovým množstvím galenitu, anglesitu ve směsi s rostlinnými vosky a dalšími organickými látkami. O rostlinných vláknech přimíchaných do kosmetické směsi výzkumníci soudí, že byly využity pro jejich aromatické vlastnosti. Lesklé částice křemene z rozemletého písku nebo krystalů mohly být přidány pro dodání třpytu, nebo jsou jen výsledkem zvětrávání nádobky. Jak intenzita červených pigmentů, tak i obsah vosků jsou shodné s recepturou současných rtěnek.
Specifická velikost a tvar nádobky spolu s dosti neobvyklým obsahem vede k domněnkám, že kosmetické výrobky byly ve starověku baleny a obchodovány ve standardních a tudíž snadno rozpoznatelných typech obalů. Ovšem zde, místo běžné levné nádoby ze stébla rákosu (v té době hojně používané), byl pro vzácnější obsah zvolen ušlechtilejší materiál, který si však zachoval podobný tvar.
Tuto možnost podporuje i fragment slavného turínského erotického papyru 55001 nalezeného v Egyptě a datovaného do Nové říše (12. století př.n.l.). Je na něm vyobrazena mladá žena, která v jedné ruce drží kruhové zrcátko spolu s tenkou válcovitou lahvičkou a druhou rukou si dlouhým aplikátorem krášlí rty.
Ostatně jednou z teorií je, že malé množství brochantitu ve směsi může být způsobeno korozí ztraceného měděného aplikátoru.
Líčidla dosud objevená na starověkém Blízkém východě a v Egyptě byla vyrobena hlavně z uhličitanů olovnatých a byla určena pro zvýraznění očí. Avšak tato směs obsahuje minimální množství minerálů olova. Kontrast mezi hojným používáním přípravků na bázi olova určených pro pokožku a jeho absencí v červené barvě na rty naznačuje, že si výrobci kosmetiky uvědomovali potenciální nebezpečí přímého požití olova.
Poklady z hrobky královny Puabi
Dosud nejstarší nález líčidel, o kterých se soudí, že mohly být používané i na zvýraznění rtů, pochází z doby asi 2600 př.n.l. Byl učiněn na královském hřbitově v Uru (Mezopotámie, dnes Irák) v hrobce čtyřicetileté Puabi (Šubad). Není jisté, kým tato okázalá žena byla. Válečková pečetidla ji označují slovem NIN, což znamená královna, ale také kněžka, přesto její jméno nenajdete v sumerském královském seznamu.
Kosmetické krabičky se zbytky kosmetiky z hrobky Pua-bi (Shubad) ve městě Ur
Jisté je, že byla urozená, nosila drahé šperky a ráda se oblékala. V její hrobce byly nalezeny ostatky dvaceti služebných a stovky vzácných předmětů. Nejznámějším z nich je čelenka z jemně tepaných zlatých lístků a květů na dlouhých stoncích. Ale měla u sebe i pudřenku v podobě mušle a krabičku s líčidly.
Puabi měla rty nalíčené směsí z bílého olova a drcených červených minerálů. Starověcí Egypťané dávali přednost červenému okru (oxid železa) smíchanému s pryskyřicí, živočišným tukem nebo rostlinným olejem a královna Kleopatra (69 – 30 př. n. l.) používala navíc karmín, tmavě červené barvivo získané drcením těl červce nopálového.
Zdroje obrázků - Facebooky muzeí:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1231024347068244&id=105219749648715&set=a.956485837855431
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1349123275258350&id=105219749648715&set=a.139382162899140&locale=af_ZA
https://www.facebook.com/photo?fbid=2782409045358313&set=a.1757551667844061
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=680151394129300&id=100064033362596&set=a.454774353333673&locale=ru_RU
https://x.com/archaeologyart/status/1238178294312337408
Pro zajímavost přidávám zajímavá videa makeup artistky a influencerky erinparsonsmakeup.
Královna Puabi: https://www.tiktok.com/@erinparsonsmakeup/video/7172271923437571371
Nejstarší rtěnka: https://www.tiktok.com/@erinparsonsmakeup/video/7358847496451394859
Další čtení o starověké kosmetice v článku Tutanchamonův kosmetický poklad.