Fleurs d'Oranger (Serge Lutens)

Předem se vám omlouvám, bílé květiny mi voní, ale neumím je nosit. Proto to pro mě byla docela výzva:
První nádech - ách, krásná zahrada něžných bílých květin (pomerančový květ, jasmín, tuberóza). A zbytek je, jako byste pili ibiškový čaj pod jasmínovým keřem. A ještě k tomu někdo s větrákem stál u těch kvítků a snažil se, aby ani jedna molekula jasmínové vůně neunikla vašim smyslům. Vůně je sám jasmín, silný, nedá se ho zbavit (jasmín, pižmo). Povlává kolem vás s každým pohybem. Přiblížíte šálek k ústům (chcete-li k nosu) a ucítíte čaj s citrónem, který se sice jmenuje ovocný, ale z 90% je to ibišek. Je trochu divný, asi ho někdo uvařil ze slité okmínované vody z brambor (citronová kůra, ibišek, kmín). Oddálíte šálek od úst - jasmín. Přiblížíte - čaj. Oddálíte - jasmín. A tak pořád dokola.:)