Essence of John Galliano (Diptyque)

17.03.2019

V roce 1961 se spojil tři přátelé z pařížské školy "Beaux Arts" - Christiane Gautrot (interiérová designérka), Desmond Knox-Leet (malíř) a Yves Couesland (divadelní režisér a scénograf) a založili salon Diptyque na pařížském bulváru Saint-Germain. Nabízeli bytové doplňky a navrhovali designové látky a tapety, dováželi anglické parfémy. Ale velmi brzy přidali do seznamu svých produktů i vonné svíčky a následně parfémy, které produkují ve spolupráci se zvučnými jmény parfémových nosů.

Jedním z nich je Olivie Giacobetti, která pro Diptyque vytvořila například Philosykos, a z dalších slavných vůní má na svědomí například En Passant (Frederic Malle), a Hiris (Hermès).

Já ovšem chci psát o jiném jejím díle pro Diptyque - Esence of John Galliano. Vůně byla "umíchána" pro a ve spolupráci s britským módním návrhářem Johnem Galliano, který prý miluje svíčky Diptyque a má je během každé přehlídky v zákulisí. A tak jistě nepřekvapí, že je prodávána "pouze" v podobě vonných svíček a bytového parfému.

Vůně má být extraktem duchem Maison John Galliano, teplou, intenzivní vůní naplněnou jemnou smyslností. Vůně je postavena na tajemné souhře ruské kůže, kadidla a kosatce. Doutnající březové dřevo, měkké pižmo a vůně drahých látek prý evokují atmosféru karavansarají na hedvábné stezce, a mají být zároveň společným závazkem Diptyque a Maison John Galliano o používání jedinečných přírodních materiálů.

Krabička bytové vůně má potisk, který vypadá jako zažloutlá stránka starých anglických novin s nápisem John Galliano vyvedeným velkými gotickými literami, a je nejenom promyšlenou propagací návrháře, ale i jistou paralelou na jeho slavné kontroverzní modely pro Dior.

  • složení:
  • HLAVA: kůže, pelyněk, šalvěj, kouřové poznámky
  • SRDCE: seno, kumarin, zvířecí tóny, kosatec
  • ZÁKLAD: pižmo, vanilka

Představte si srub někde na odlehlém místě v lese. Není prostorný, a to, že je přeplněný loveckými trofejemi, ho ještě zmenšuje. Ale díky tomu se dá i malým krbem rychle vytopit. Nemá koupelnu, přesto je v něm to důležité, co chlap občas potřebuje - klid. Drobné nepohodlí je vyváženo tím, že sem žádná ženská dobrovolně nepojede. Ráno, když oheň vyhasne, je chladno. Rozhrábne doutnající uhlíky v krbu, ale plameny už se mu oživit nepodaří. Oblékne si košili načichlou dýmem. Usměje se, ještě je z ní slabě cítit její aviváž. Však on se k ní vrátí, do civilizace, ale teď je tady, sám, drsný pionýr. Obleče si koženou bundu a při odchodu ve dveřích ještě sáhne po pažbě pušky.

Doutnající uhlíky a hrubá kůže - dva velmi mužné, drsné a temné atributy, jsou prosvětleny měkkým jemným podprahově sladkým květinovým a bylinným tónem a to vše spojuje dohromady živočišné i prádlově čisté pižmo. Je potřeba s ní opatrně, je velmi rozpínavá. 

Prý to někdo nosí i na kůži, ale popravdě - to si neumím ani představit. A nenapadá mě ani, kde bych vůni použila jako bytový parfém. Jedině snad, jak řekla Lea - majitelka flakónu, ze kterého mám odstřik: "kdybych si postavila nový srub a chtěla mu dát patinu staré lovecké chaty". 

Původně jsem chtěla napsat, že se stala jedničkou z mnou zkoušených nejdivnějších vůní, přesto se teď zdráhám, a stále mě to nutí k ní čichat.