Jak svět přichází o básníky

Aneb jak jsem se stala "bloggerkou".

Nepoučitelný Štěpán Šafránek v nekonečné sáze o básnících stále veršuje pro své lásky, i když v prvním díle sliboval, že už to nikdy neudělá. Kolik bylo natočeno dílů? Pět, šest? A už je to docela nuda. Stejně jako básničkář Šafránek jsem si po zkušenostech se zveřejňováním mého prvního článku na Arome říkala: "Už nikdy!" Nakonec vyšly čtyři, asi jsem taky nepoučitelná. Ale raději pěkně popořádku.

Včera mě moje virtuální přítelkyně ze světa vůní oslovila "bloggerko". Trochu mě to zarazilo, jako bloggerka se totiž necítím. Jsem grafoman, to ano. Už od mala se vyrovnávám s životními situacemi, nejistotami a strachy tím, že je takzvaně hodím na papír. Přiznávám, jsem taková ta holka, co si nepravidelně vedla deník, dokonce jsem v obavách z porodu a rodičovství napsala "blog" Z bříška. Ale bloggerka?

alibi-notes beru jako svůj zápisník - poznámkový blok, kde mám všechno pohromadě. Sem si ukládám své postřehy z oblasti, která mě moc baví. S každým zápiskem jako vedlejší produkt ukápne kousek mého já, protože svět vůní je hodně o pocitech a fantazii. Dnes toho JÁ, bohužel negativního, ukápne trochu víc. Protože jsem moc naštvaná. Naštvaná na redakci Arome, díky jejíž aroganci (a z trucu) před pár měsíci  vznikl i tento zápisník.

Na Arome - webu o parfémech - teď vychází fůra článků o kosmetice, které jsou psané (slušně řečeno) velmi ledabyle. Jitka, aromačka od roku 2013 a nadšená sběratelka miniatur, si řekla: "Lepší, než nadávat na tmu, je rozsvítit malé světlo." a napsala článek o parfémech. A co se nestalo?! V minulém týdnu ji redakce Arome zamítla další články. Prý: "ze strany redakce o články o historii parfémů není zájem, chtějí novinky." Odradili si dalšího aktivního nadšence. Neříkám, že mě to nepřekvapilo.

Když jsem si v únoru 2017 sehnala informace a vzorky vůní, pak po několik večerů psala první článek Coco Chanel: odraz osobnosti ve sklech flakónů, taky jsem si myslela, že lepší než remcat na to, že články nejsou na stránkách zveřejňovány, je nějaký sama stvořit. V té době nás redakce Arome vyzývala - kdo se bude chtít autorsky přidat, tak je mu cesta otevřená. Ještě než jsem článek odeslala, poprosila jsem o kontrolu faktické stránky věci aromačku Mílu, která má parfémy Chanel v malíku a o kontrolu pravopisu Hanku žabku. Brala jsem to děsně vážně a zodpovědně. Nechtěla jsem nic zanedbat. Nechtěla jsem stvořit blábol.

Pak jsem článek poslala adminům. Ti si zprávu přečetli, ale nereagovali. Poslala jsem ho znovu a Andrea mi napsala, že je moc pěkný, a že ho do týdne zveřejní. Po týdnu nic. Napsala jsem dotaz, přečetli, nereagovali. Po dalších několika dnech jsem to rozmázla na fóru a napsala jim znovu, rozhořčená - bylo by aspoň slušné dát mi vědět, že ho nezveřejní. Článek vyšel ještě týž den. Slíbili, že ho budou propagovat na Facebooku (nepropagovali). Pak přišla zpráva, že vedení se článek líbil a nabízí mi spolupráci. Když se uvážu smlouvou na rok, napíšu minimálně jeden článek měsíčně, zaplatí za každý pět stovek. Napsala jsem, že mě jejich zájem těší, že si nabídky velmi vážím, ale musím ji s díky odmítnout. Že zas ráda něco napíšu, ale články z povinnosti by se mi zprotivily.

Další článek o kosatcových vůních jsem poslala ani ne za měsíc a zase žádná reakce. Když se mi konečně adminka ozvala, článek uvítala a napsala mi: "Jako poděkování bych vám ráda poslala nějaký voňavý dárek. Pokud máte zájem, pošlete mi vaši adresu." Adresu jsem poslala, a jaké překvapení!? Na dárek od dubna stále čekám. :-) V té době už začala zveřejňovat články i Hanka. U každého... slovy každého... článku mého i jejího stále stejný průběh. Čekání a dožadování se reakce. Chyby při zveřejňování - Hančiny články pod mým jménem, moje články pod jménem admina, zařazení do sekce kosmetika místo do sekce voňavý život, zdvojené a vynechané fotografie, přeházené odstavce, špatné prolinky. Jakoby se nás záměrně snažili od psaní odradit.

Před zveřejněním mého čtvrtého článku nastal "pudlí převrat" (*1) a Arome se octlo v rozvalinách. Dokonalá funkčnost a provázanost poliček, katalogu, inzerce a soukromých zpráv byla v troskách. V desítkách příspěvků a zpráv jsme já a spousta dalších zděšených aromáků s adminy řešili funkce a opravy. Postupně ovšem přestávali komunikovat a naše požadavky se od nich odrážely jak od neproniknutelné stěny. Přes prázdniny přestali přidávat naše recenze k vůním a doplňovat katalog, asi měli moc práce s budováním nesmyslného katalogu kosmetiky, který nikoho z uživatelů stránek o vůních nezajímá. Naposledy jsme se dokonce od adminky dozvěděli, že cituji "Hodnocení bez recenzí a bez přidání na poličku jsme zrušili. Jde o to, že u vůní často bylo xx liků, ale nikdo vlastně nevěděl proč." Aha, takže to, že někdo vůni vyzkouší a ohodnotí, je pro stránky o parfémech nepodstatná věc!

Čtvrtý článek jsem po velkém rozmýšlení, z nostalgie a pro radost kamarádek aromaček, ještě redakci odeslala a na mou žádost vyšel ihned. Musím uznat, že v momentu, kdy byla adminka Andrea, nebo Blanka u počítače, tak se mi snažily vyhovět a byly moc milé. Ovšem stejně tak mile a ve vší slušnosti nám minulý týden v adminském vlákně oznámily, že na naše připomínky a prosby ohledně zmršené funkčnosti poliček hází jahůdku (*2).

Ne moji milí, nebude to nuda jako v nekonečných básnících, já jsem se na rozdíl od Štěpánka poučila. Po setkání s děvčaty z Parfumanie na akci ve Vava-voom (po velkém zvažování a poradě s mým mužem), jsem článek o 1001 - Nobile 1942 zveřejnila na tomto konkurenčním webu. Díky vstřícnému přístupu a pomoci správkyň Parfumanie to bylo okamžitě, bez zádrhelů, chyb. A jako bonus - mám možnost si upravovat články sama, neuvěřitelné. Tak svět přichází o takzvané autorky článků a získává grafomanky "bloggerky".

Omlouvám se všem, kteří se dnes zúčastnili mojí psychoterapie grafomanstvím :-) . Příště už budu psát zase o vůních, slibuju.

(*1) pudl - jeden z podivných nových smajlíků na Arome, který se stal symbolem nesmyslného a komerčního směřování tohoto webu

(*2) jahůdka - alias bobek, další z velmi podnětných smajlíků